Naším politikům jde zásadně o „blaho národa“ a o peníze jim jde teprve až na prvním místě. Multimiliardář jim v tom překáží. On si peníze vydělal, tak že je má. Oni, naproti tomu nemají jinou možnost než tunelovat a čachrovat. To je účel jejich líbivých frází podepřených ideologií a chorobnou závistí.

Jak by k tomu takový pletichář a podrazník přišel, aby jeho pracně vyintrikovanou a pomluvami vydobitou pozici měl najednou uvolňovat nějakému úspěšnému národohospodáři, který je kompetentní a svými zkušenostmi, z hlediska odbornosti, prostě neporazitelný?

Nic takového. Za mříže s ním! Ať sedí v „chládku“!

Politika je umění možného a přijatelného kompromisu. Neschopnost však žádný kompromis nezná. Jde cestou naplánované kolize, destrukce a dokonce sebezničení.

Sobotka a vedení ČSSD, ať udělají, co chtějí, vždy se rozhodnou sami proti sobě. Jejich pozitivní výsledky jsou minimální, úspěchy mikroskopické, rozhodování kontraproduktivní, ale za to velkohubost je maximální. Shrneme-li všechno do hromady, transparentně se jedná o politický dilatentismus a profily vládního selhání...

ČSSD vidí v Babišovi předzvěst vlastního zániku.

Ano, tato strana trpí stihomamem. Trpí duševní poruchou. Pro ní nestačí ho zbavit všech vládních funkcí. Protože má úspěch, hrozí nebezpečí, že bude příštím premiérem a musí tím pádem, co nejrychleji do kriminálu.

Nadprůměrná osobnost tohoto typu nemůže svobodně pobíhat po ulici. To nelze, to se musí radikálně zatrhnout.

Podle nich „blahobyt“ tohoto státu závisí na tom jak dlouho bude Babiš sedět za mřížemi. Čím déle bude uzavřen ve své vězeňské kobce, tím větší „životní úrovně“ český národa dosáhne, pomocí finančních příjmů svých vládních reprezentantů. Tak např. vládní banket je luxusní večeře, které se zůčastňují čeští občané, prostřednictvím svých zvolených zástupců. Ideologií lze katapultovat jakýkoli podvod na úroveň „národní cti“.

Ovšem jednoho krásného dne se dostane Babiš z kriminálu ven a zase to půjde do kola. Pouhou svojí přítomností bude ohrožovat parlamentní existenci nejen ČSSD, ale možná i ostatních politických stran.

Nacisté se zbavovali úspěšných lidí tím, že je označovali za „nepřátele říše“ a popravovali je. Komunisté je definovali jako „třídního nepřítele“ a dávali jim doživotní tresty.

Co je lepší, být popraven nebo sedět celý život v kriminále? To by mohlo být dilema i Andreje Babiše.

Jak to, ale udělat, aby Babiš dostal doživotí?

S tím bude mít Sobotka značný problém. Samozřejmě, nejefektivnější by byla (po vzoru nacistů) veřejná poprava úspěšného podnikatele, ovšem jak obejít ústavu (čl. 6, odst. 2+3, „Listiny základních práv a svobod“)? Citát: Nikdo nesmí být zbaven života. Trest smrti se nepřipouští.

Sobotka a vedení ČSSD by se mohli chytit pojmu skutkové podstaty „nepřipouští“. Tento výraz nemusí být adekvátně shodný s pojmem „zakazuje“. Zde je opravdu jiskřička naděje nechat Babiše oběsit!

Za normálních okolností se trest smrti „nepřipouští“, ale výjimka z pravidla se tím přímo nezakazuje.

Teď už se jedná pouze o to, prosadit veřejnou popravu. Jde samozřejmě o prekérní problém, to přiznávám, ale kde je vůle, tam je i cesta...

Tak např. v roce 1946 bylo možné v pankrácké věznici veřejně popravit K.H. Franka.

Když to šlo v roce 1946 s Frankem, proč by to nemohlo jít 2017 s Babišem?

Tehdejšího neobvyklého divadélka so zůčastnilo celkem 5000 přihlížejících.

Na Babiše by určitě přišlo zírat daleko více čumilů (Sobotka sám by zasedl v první řadě, aby vše náležitě vychutnal) a proto by bylo pro ČSSD žádoucí, vybírat vstupné. Tímto způsobem by si ČSSD mohla vylepšit silně zatíženou stranickou pokladnu.

A potom ten vynikající efekt pro Sobotkův útok na Babiše. Tady by již nešlo jenom o „Čapí hnízdo“, nýbrž Babiš by visel na stejném místě jako válečný zločinec K.H. Frank!

Sobotkova radost by dosáhla neutuchajícího vyvrcholení: Vynikající úspěšný podnikatel a politik Andrej Babiš, houpající se na oprátce na stejném místě bezduchého, primitivního zločince K.H. Franka. Tak to má být – to by mohlo vést k vítězství ČSSD v příštích volbách!

Osobně bych Sobotkovi doporučoval, v tomto směru nasadit všechny páky, protože, když Bůh chce, tak střílejí i košťata! (admirál lord Horatio Nelson).

Doposud Sobotka udělal všechno možné a vynaložil veškeré úsilí, aby se znemožnil. Ať se rozhodl jak chtěl, tak vždycky sám proti sobě.

Místo, aby se zavěsil do stínu popularity Babiše a řádně na ní parazitoval, rozhodl se pro vlastní politickou sebevraždu. Kdyby nebyl politickým diletantem, musel by přeci Babišovy úspěchy vydávat za úspěchy celé Sobotkovy vlády – tedy za úspěchy „vlastní“, protože on ministry vybíral podle jejich schopností a určoval jim resorty.

Do světa by mohl vytrubovat, jak Babiš nádherně plní jeho, „Sobotkovy“ příkazy. Jak je mu, coby předsedovi vlády, „věrný“ a „poslušný“. Tím by dokazoval svjí „geniální“ schopnost vedení úspěšné vlády, hlavně v rezortu Ministerstva financí. Sobotka by se stal ideálem voličů, neboť jeho schopnosti, alias tandem Sobotka-Babiš, jsou neporazitelné a doslova ničím nenahraditelné...

Místo úspěšného politického pragmatismu nasadil premiér ubohý diletantismus. Začal intrikovat, pomlouvat, podrážet a lhát... Prezident Miloš Zeman: „Politici mají oslňovat v dobrém slova smyslu, ale když tam máte šedivou bytost, která má charisma láhve od okurek, tak těžko můžete oslňovat.“

Prostě, jeden hřebík do rakve za druhým.

Sobotkova závist nahradila normální politicko-pragmatickou kalkulaci a volič to poznal.

ANO začala v popularitě stoupat a ČSSD rapidně zklouzávat do propasti.

Navíc se ještě Sobotkovi podařilo vzbudit u voličů, kteří by Babiše za normálních okolností nikdy nevolili, značnou dávku lítosti s onou obětí nehorázných pomluv a primitivních závistí, což je automaticky katapultovalo do řad Babišova voličstva.

Hloupější politikaření si již ani nedovedu představit! Premiér místo, aby „oslňoval“, tak značně a úporně zamlžuje a místo „oslňování“ jako by v onom temném intrikaření nebyl ani vidět...

Dovolte mi, abych na závěr citoval zajímavou myšlenku vynikajícího britského ekonoma Johna Maynarda Keynese:

„Všeobecná moudrost tohoto světa nás učí, že člověk si získá lepší oblibu, když selže obvyklým způsobem než, když neobvyklým způsobem dosáhne úspěchu a zbohatne.“

Ano, podle filosofie Keynese, je logické, že Andrej Babiš musí být trestně stíhán, neboť se provinil úspěchem a bohatstvím místo, aby selhal obvyklým způsobem jako Bohuslav Sobotka a jemu podobní.