Hanlivý význam má však pouze v češtině. Protože, zadáte-li do Googlu heslo „kunda“ a čekáte-li na hanebné vysvětlení, objeví se vám pravý opak – jedná se o přístavní město v Estonsku. Při bližším zkoumání však můžete objevit i další fakta. Tak např. Kalai Kunda (letiště v Indii), Touré Kunda (senegalská hudební skupina), Ziva Kunda (profesorka sociální psychologie na University of Waterloo), George Kunda (viceprezident Zambie v letech 2008–2011), Chris Kunda (americký hráč baseballu), Lezli Rubin-Kunda (izraelský umělec), Stanislav Kunda (slovenský psychiatr) atd. Tedy nic sprostého!
Takže, když se vás někdo zeptá na to, jak se jmenujete a vy prohlásíte: „Dámy a pánové já jsem prostě Kunda“, může to též znamenat, že jste uznávaným učencem, politikem, umělcem nebo sportovcem. Totéž platí pro dámy. Pakliže na vás hulvát vyhrkne. „Ty Kundo jedna!“ nezapomeňte na to, že nositelka tohoto jména je uznávaným universitním učencem…
Náš pan president mezitím vstoupil do dějin veřejným výrokem „kunda sem, kunda tam“. Zmiňoval se o tom dokonce i světový tisk. Aby nedošlo k omylu, hned v zápětí definovala hlava státu, co tím míní. Neměl na mysli ani přístav v Estonsku, ani učence, či věhlasné umělce, nýbrž se mu jednalo o dámské pohlaví. V této souvislosti citoval ruskou hudební skupinu Pussy Riot. Volně přeloženo do češtiny by onen název znamenal „Vzpurné koťátko“. Pan president to přesto zcela suverénně přeložil jako „kunda“.
To, že Miloš Zeman neumí žádný cizí jazyk, je všeobecně známo.
Danou okolnost již několikrát radostně demonstroval, alespoň vycházeje přitom z jeho šťastného úsměvu. Na tom by nebylo zas nic tak katastrofálního. Motají se ovšem kolem něho zástupy tzv. „poradců“ o nichž lze patrně pouze říci, že kromě pobírání absolutně nadprůměrných platů neovládají zřejmě již nic jiného. Když ne u nich, tak přeci by se musel, např. na Ministerstvu zahraničí, najít někdo, kdo by byl, za určitých okolností schopen, mu přeložil dvě anglická slova…
Při mé poslední návštěvě Belfastu (Severní Irsko) jsem ve výloze jedné cukrárny spatřil za výlohou mandlovou kočku zabalenou v pestře barevném staniolu. Pod produktem se tkvěl nápis: „Sweet Pussy“ (sladké koťátko). Představte si, že bych se vřítil do obchodu a začal hulákat na prodavačku: „To, co vystavujete ve výloze, není žádné sladké koťátko, nýbrž pořádná kunda! Jestli mi nevěříte, tak se zeptejte našeho pana presidenta!“
Kdyby to dobře dopadlo, tak by mě asi z té cukrárny jenom vyhodili.
Zde jde nejen o to, jaké pouliční proletářské výrazy Zeman na veřejnosti používá, zde jde hlavně o to, že je používá chybně.
Posloužil si výrazem „kunda sem, kunda tam“, který v žádném případě nebyl na místě a neodpovídal skutečnosti. Dále deklaroval toto: „Já vám něco řeknu. Víte, co to znamená pussy? To znamená kunda…“. Na tomto místě, hlava státu dodala národu chybnou informaci. The pussy je koťátko, kočička, kočinka… nikoliv „kunda“.
V roce 2007 vydalo nakladatelství dybbuk v Praze publikaci Karla Utteho a Nely D. Astonové „Kniha o kundě“. Jde o citáty slavných osobností světových dějin, týkající se převážně básnické tvorby adresované dámskému pohlaví. Tito autoři však měli opravdu na mysli ženské genitálie a nepletli si to s domácími zvířaty, tak jak to činí náš pán president…
Tak např. je znám výrok kardinála Richelieu: „La conne est le souverain absolu d’un pays!“ Volně přeloženo do češtiny: „Kunda vládne světu!“ Přičemž jeho kardinálská výsost skutečně použila správného výrazu „la conne“ (kunda) a nepletla si ho ani s kocourem, ani se psem, ani s kozou. Podle mého názoru se kardinál dopustil drobné gramatické chybičky a to při „d’un pays“. Já bych řekl, podle dnešní francouzštiny „des (de les ) pays“, ale patrně se to v 17. století zas tak přesně nebralo.
Protože kardinálův výrok byl až příliš nediplomatický, katolická církev ho cenzurovala na: „Cherchez la femme!“ (Za vším hledej ženu!). Tato „drobná“ změna byla poté pro francouzskou věřící veřejnost přijatelnější, i když jde o decentní falšování dějin.
Chci tím říci, pakliže už někdo chce argumentovat dámským přirozením, musí si být jist tím, že tomu tak opravdu je a neplést si onen intimní subjekt se skafandrem, šicím strojem nebo s trolejbusem.
Přesto je třeba vidět věci též pozitivně. Buďme rádi, že náš nynější pan president, přes veškeré genitální omyly a rovněž urážky tělesně postižených dětí, alespoň nejezdí po světě a nekrade tam propisovací tužky…
