Dr.Dr. Jan N. A. Berwid-Buquoy

Dr. et Dr. Jan N.A, Berwid-Buquoy
  • KDU-ČSL
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,69. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

17.03.2021 2:06:11

Německo nám zachránilo „dobrého vojáka Švejka“

Německo nám zachránilo „dobrého vojáka Švejka“

V březnu 1921, tedy před 100 lety, vyšel první díl „Švejka“ pod titulem „V zázemí“. Dílo by bez překladu a angažmá německých literátů upadlo v zapomnění. Berlínský režisér Erwin Piscator učinil ze „Švejka“ světový bestseller.

  Normal 0 21 false false false DE X-NONE X-NONE

   Manuskript autora Jaroslava Haška, nechtělo žádné nakladatelství v Československu příjmout. Jednalo o celou řadu výhrad: „nechutná pornografie“, „hanobení českého národa“, „nepřípustné vulgarizmy“, „Žižka a nikoli Švejk“ atd.

   Haškovi přátelé, František Sauer a Václav Čermák tedy založili vlastní nakladatelství a začali publikaci distribuovat. Ovšem knihkupci ono nové nakladatelství neznali a odmítali s ními uzavřít smlouvy... Nezbývalo než prodávat knihu v sešitových vydáních po hospodách.  

Obrat nastal až když Hašek 1921 uzavřel smlouvu s nakladatelstvím „Adolf Synek“, které doslova obratem ruky vydalo v letech 1921 – 1923 všechny čtyři díly.  Přesto, ficiální kruhy První republiky stály vůči tomuto ojedinělému dílu velmi zamítavě a cenzura jej na nějakou dobu dokonce pozastavila. Bez berlínského uvedení na scénu Piscatorova divadla v lednu 1928 a silného zájmu německého publika, nelze vyloučit, že by Hašek s jeho „Josefem Švejkem“ zašli někde v ústraní jako bezvýznamní „rebelanti“.

Nakladatel Synek si byl vědom toho, aby dílo mohlo získat mezinárodní ohlas, musí být přeloženo do němčiny.  Bez berlínského uvedení na scénu Piscatorova divadla a silného zájmu německého publika, nelze vyloučit, že by Hašek s jeho „Josefem Švejkem“ zašli někde v ústraní jako bezvýznamní „rebelanti“.

Pozitivní ohlasy vůči „Švejkovi“ se začaly objevovat i v pražském německé tisku. Max Brod „Prager Abendblatt“ (07.11. 1921) a „Deutsche Volkszeitung“.

   Ovšem, Samotné hledání překladatele „Švejka“ do němčiny, bylo – vzhledem k odmítavému postoji české literární kritiky, dlouhé a nesnadné. Ty, kteří připadali v úvahu měli silné existenční obavy.

Adolf Synek se obrátil na všechny známé překladatele z češtiny do němčiny. Všichni odmítli, žádný neměl odvahu pustit se do díla.. Panovala všeobecná nedůvěra vůči „Švejkovi“, považovanému za bezcenného a morálně nestravitelného.

Až se věci ujala pražská židovská Němka Grete Reinerová. Byla překladatelkou a redaktorkou „Deutsche Volkszeitung“. V roce 1926 přeložila všechny čtyři díly do pražské němčiny silně ovlivněnou němčinou vídeňskou. Ostatně psal v ní svoje romány i Franz Kafka.

Další osud Grety Reinerové je tragický. V době Protektorátu Čechy a Morava byla odtransportována do koncentračního tábora Osvětim, kde 08.03. 1944 zemřela v plynové komoře.

Berlín a Německo přinesli

„dobrému vojáku Švejkovi“ jeho neutuchající slávu. V době, kdy v Československu byla kniha považována za „bezcennou prasárnu“, která českému národu v cizině bude pouze škodit, odhalili Němci v díle symptomy velkého umění a bezkonkurenční originality.

Známý český haškolog, Radko Pytlík: „Švejk byl uznán a oceněn teprve v poraženém Německu.“
Kurt Tucholsky: „V celém světě literatury, neznám žádnou podobnou knihu.“ V témže duchu podporoval publikaci Bertolt Brecht a Erwin Piscator...
Následující proniknutí „Josefa Švejka“ do světové literatury je bezesporu velkou zásluhou berlínského režiséra Erwina Piscatora. „Josef Švejk“ se objevil na prknech „Divadla na Nollendorfském náměstí“ v Berlíně v lednu 1928. Úspěchy onoho německého režiséra vyvolaly zájem světové veřejnosti pro tuto ojedinělou společenskou grotesku: Po Německu přichází Sovětský svaz a Velká Británie…

„Osudy dobrého vojáka Švejka“ byly přeloženy do celkem 58 jazyků a staly se nejčtenější českou knihou všech dob.

Normal 0 21 false false false DE X-NONE X-NONE

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama