BRUSEL, PRAHA - V některých zemích Evropské unie, jako třeba v Německu, Francii nebo ve Španělsku vypadá kampaň před volbami do Evropského parlamentu jinak než v České republice. Voliči tam totiž nesledují jen souboje domácích politiků, ale při svém rozhodování berou poprvé do úvahy i to, komu z celoevropských kandidátů svým hlasem pomohou do nejmocnější pozice v rámci celé Evropské unie – do křesla předsedy Evropské komise.
Hlavní celoevropské politické strany, které mají největší zastoupení v Evropském parlamentu, se totiž ještě před začátkem kampaně dohodly na tom, že uskupení, jež získá nejvíc mandátů v 751členném unijním zákonodárném sboru, postaví svého lídra jako kandidáta na šéfa Evropské komise, tedy v přeneseném slova smyslu premiéra EU.
Podle předvolebních průzkumů se tak novým předsedou bruselské Komise stane buď lídr Evropské lidové strany (EPP), bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, nebo současný šéf europarlamentu, německý sociální demokrat Martin Schulz. Jejich strany mají totiž obrovský náskok jak před liberály, tak před dalšími stranami.
Políček unijním voličům?
Hlavy států a vlád států Unie, tedy Evropská rada, mají teoreticky možnost „vítěze voleb“ nerespektovat, ale v praxi to po několikaměsíční předvolební kampani a při společném postupu europoslanců hlavních uskupení půjde těžko.
„Pokud by Evropská rada dohodu nedodržela, byl by to velký políček unijním voličům. Dohoda má velkou váhu,“ uvedl pro MF DNES Jakub Janda, zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty.
„To, co by mohlo zkomplikovat záměr, aby z voleb vzešel nový předseda Evropské komise, by byla nízká volební účast. Nebo těsný výsledek jedné strany,“ dodává.
Před „zradou na voličích“ varovali šéfa států a vlád i sami lídři všech pěti hlavních celoevropských uskupení, kteří se ve čtvrtek střetli při své závěrečné předvolební debatě, jež byla přenášena do všech zemí Evropské unie.
„Nominace někoho jiného by byla popřením demokracie,“ uvedl lidovecký lídr Juncker. „Pokud by se to stalo, tak v roce 2019 už nikdo k volbám nepřijde, protože bude jasné, že nejdůležitější jsou premiéři a lidé jim do toho nemohou mluvit,“ řekl Juncker.
Předseda Evropského parlamentu a Junckerův největší soupeř Martin Schulz k tomu dodal, že v tom případě navíc nedostane taková Evropská komise důvěru většiny europoslanců. Lídrům dvou největších stran se dostalo podpory od kandidátů jak liberálů, tak zelených, ale dokonce i ze strany představitele radikální levice Řeka Alexise Tsiprase. „Buď půjdeme cestou demokracie, nebo Evropská unie zmizí z povrchu Země,“ varoval Tsipras.
Evropská devětadvacítka bude o nové Evropské komisi a jejím předsedovi rozhodovat na svém červnovém summitu jen několik týdnů po unijních volbách.
Lucemburčan Juncker, který si je vědom svého „národnostního“ handicapu v Německu, největší unijní velmoci, absolvoval celé turné a vedl v němčině se Schulzem i předvolební debaty pro německé publikum. Na druhé straně však má ideově velmi blízko ke křesťanským demokratům kancléřky Angely Merkelové, což v polovině dubna předvedl ve svém vystoupení na stranickém sjezdu této strany. Při eurovolbách nepůjde jen o osoby, ale i o celkovou politiku Evropské unie, na kterou má Evropský parlament i osoba předsedy Evropské komise a její celkové složení zásadní vliv.
Pokud by se sociálním demokratům podařilo překvapit a zvítězit, věnovala by Unie podle bývalého místopředsedy Evropského parlamentu Libora Roučka za ČSSD daleko více pozornosti sociálním tématům. „Evropští socialisté kladou zásadní důraz na zaměstnanost. Přílišné škrty posledních let vedly k hospodářské depresi. Není sice možné žít dlouhodobě nad poměry, ale je třeba nastartovat hospodářský růst,“ uvádí Rouček. Ani on si nedovede představit, že by šéfové států a vlád dohodu stran Evropského parlamentu o předsedovi Komise nerespektovali. „Dohoda zní jasně, kdo vyhraje eurovolby, postaví kandidáta,“ dodává Rouček.
Znovu velká koalice
Pokud by se do čela postavil zástupce lidovců Juncker, lze kromě spořivosti a osekávání peněz na unijní sociální programy očekávat i přibrzdění rozšiřování Evropské unie. „Unie potřebuje v rozšiřování přestávku,“ tvrdí Juncker. Na druhé straně se však vstup žádného nového státu do EU v příštích letech nečeká. Ale Juncker na rozdíl od smířlivějších socialistů požaduje tvrdší postup proti Rusku, které okupovalo ukrajinský Krym. Podle něj je třeba postihnout především toky peněz mezi Ruskem a evropskými finančními centry.
Přes rozdíly ve své politice se budou i v novém europarlamentu socialisté a lidovci muset dohodnout. „Jiná možnost než opětovné vytvoření velké koalice neexistuje,“ uvádí i Jakub Janda.
Za přeceňované považuje Janda nebezpečí úspěchu protiunijních a extremistických stran v eurovolbách. „Očekává se, že dostanou celkově 15–20 procent hlasů, ale na druhé straně spolu jednotlivá uskupení nebudou schopna spolupracovat,“ říká Janda, který si nedokáže představit, že by například britský euroskeptický UKIP spolupracoval s neofašistickým maďarským Jobbikem.
***
FAKTA
Předvolební odhady Evropský parlament bude podle průzkumů ovládat silná profederalistická většina čtyř stran: Evropská lidová strana (EPP), jejímž lídrem je Jean-Claude Juncker, by mohla získat 29 procent hlasů, tedy asi 221 mandátů ze 751 míst v europarlamentu. K EPP se hlásí také TOP 09 a KDU-ČSL. Těsně druhá je Strana evropských socialistů a demokratů (S&D), jejímž lídrem je Martin Schulz. Průzkumy jí dávají 25 procent a 194 mandátů. V této frakci je ČSSD. Třetí nejsilnější je Aliance liberálů a demokratů (ALDE), v čele s belgickým expremiérem Guyem Verhofstadtem. V Česku se k ní hlásí ANO. Průzkumy jí dávají 8 procent, a tedy 62 křesel. Čtvrtá je Strana zelených, kteří mohou doufat v 7 procent a 52 křesel. Kandídátku vede Němka Ska Kellerová. K této frakci se hlásí i česká Strana zelených.
Zdroj: Mladá fronta DNES, 19.5. 2014, Luboš Palata
