Ukrajina je prozatím z nejkrvavějších demonstrací venku, její celistvost zůstává nejistá. Klíčové pro budoucnost Ukrajiny v tuto chvíli je, aby jednotlivé strany dokázaly spolupracovat a vznikla mezi nimi shoda. "Nebudou-li toho strany schopny, pak si nejsem jist, zda Ukrajina vydrží pohromadě," podotkl Rouček. Situace se podle něj uklidnila na západě, protesty ale pokračují na východě země a na Krymu.
Právě otázka Krymu je dlouhodobým problémem. "Tato situace vyvolává emoce jak na straně Rusů, tak na straně Ukrajinců a mohla by být tím jablkem sváru (…) I uvnitř Ruska existují poměrně ostré diskuze dokonce i na půdě parlamentu, zda Krym je, nebo není ruský a zda Rusové jako takoví neporušili vlastní ústavu, když souhlasili s tím, že bude Krym při rozdělení SSSR i nadále v rukou Ukrajiny," uvedl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Právě rozhodnutí o darování Krymu Ukrajině z padesátých let může být právně zpochybnitelné.
Více o názorech představitelů České republiky a zemí EU
Kdo se ujme vedení? Ukrajina má příliš moho lídrů
Nejistota také vládne nad postavou budoucího premiéra. V pátek propuštěná Julija Tymošenková si v tuto chvíli musí ujasnit své následující kroky. "Tymošenková po svém návratu do Kyjeva zjistila, že ona není lídrem opozice," poznamenal Rouček. Stovky demonstrantů v ulicích ukrajinské metropole totiž nemají důvěru ke stávajícím politikům, a to včetně bývalé premiérky, kterou do svého čela již nechtějí; Tymošenková se pak v neděli nechala slyšet, že premiérkou být nechce. Rouček nicméně věří, že se násilí utlumí poté, co byl vyslyšen požadavek demonstrantů na odchod Viktora Janukoviče (více o návratu Tymošenkové čtěte zde).
Jednoznačnou podporu má v tuto chvíli Vitalij Kličko i Petr Porošenko, který se dosud v police neangažoval. Ten je podle Roučka žhavým kandidátem na ministerského předsedu. "Je velmi zámožný, všechny demonstrace spoluorganizoval a finančně podporoval. Je velmi schopný. Má vztahy nejen do Evropské unie, ale i s Ruskem," dodal. Nemělo by se také podle něj zapomínat ani na dalšího opozičního vůdce Arsenije Jaceňuka (více čtěte zde).
Debata o přiblížení Ukrajiny k osmadvacítce nezačne podle Evropské komise dřív než v květnu. To mají v zemi proběhnout volby a právě s vládou, která z nich vzejde, chce Brusel takzvanou asociační dohodu řešit. Prozatímní vůdci Ukrajiny zatím deklarovali, že hodlají jednat i s Ruskem. Právě evropská integrace ale podle nich zůstává prioritou.
Kromě hrozby rozpadu země politiky nyní zaměstnává jiný palčivý problém - otázka financí. V obrovském deficitu totiž v tuto chvíli zůstává státní rozpočet. "Banky nemají peníze, může se stát, že během několika dnů, pokud Ukrajina nedostane pomoc, tak zbankrotuje," obává se. Doplnil, že Ukrajina může počítat s určitou finanční částkou z MMF i Evropské unie, což je také jeden z důvodů, kvůli kterému dnes do Kyjeva směřuje šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová. "Jak EU, tak MMF nemůže házet peníze do bezedného sudu. Ukrajina potřebuje nutně reformy," doplnil. Obě instituce ale budou potřebovat určité záruky, upozornil Rouček.
Libor Rouček pro Týden.cz: "Pokud Ukrajina nedostane víc peněz a Rusové budou tlačit na pilu, třeba co se týče cen plynu, tak země může urychleně zbankrotovat. Jsem ale skeptický, že by EU poskytla Ukrajině finanční pomoc, jež by odvrátila hrozbu bankrotu země a nahradila půjčku Ruska ve výši 15 miliard dolarů."
Nové ukrajinské vedení si je podle europoslance vědomo obrovských problémů v zemi, jejíž finance se hroutí a jejíž ozdravení si vyžádá bolestnou léčbu škrty a reformami. "Když to nepůjde dobře, situace se může během několika měsíců obrátit a hněv lidí na Majdanu se stočí na novou vládu," varuje. "Doporučení je jasné: máme zájem na stabilní, demokratické, prosperující Ukrajině s evropskou orientací, ale zároveň nikoliv nepřátelské vůči Rusku. Bez debaty, Ukrajina k tomu potřebuje pomoc," zdůraznil Rouček.
Zrušení víz by pomohlo hlavně mladým
"Velmi prospěšné by podle mého názoru bylo zrušit vízovou povinnost. Bylo by to jak morálním gestem, tak by to pomohlo hlavně mladým lidem," řekl europoslanec a připomněl, že 70 procent Ukrajinců se do žádné země EU ještě nikdy nepodívali. Zrušení víz by také byla "morální vzpruha pro lidi, kteří při demonstracích nasazovali své životy za evropské hodnoty, za svobodu, za možnost studovat, cestovat, vést normální život," dodal Rouček.
Ukrajina se chce přiblížit Evropské unii a zlepšit vztahy s Ruskem. "Naší prioritou je návrat k evropské integraci, proto vůbec začal náš boj na Majdanu. Chceme se vrátit do rodiny evropských národů, a přitom budovat nové vztahy s Ruskem na bázi spravedlivého a dobrého sousedského partnerství," uvedl nový šéf ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov.
Nutnost zachovat celistvost Ukrajiny znovu zdůraznily Evropská unie i Spojené státy. V telefonickém rozhovoru se na tom shodla i německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem - země podle nich potřebuje akceschopnou vládu, která by zajistila politickou a ekonomickou stabilitu.
Řecko navrhuje mezinárodní konferenci o Ukrajině
Poslanci Evropského parlamentu na úvod plenárního zasedání drželi minutu ticha za všechny oběti na Ukrajině. Parlament bude o Ukrajině debatovat ve středu a ve čtvrtek bude hlasovat o usnesení k situaci v zemi. Podle řeckého ministra zahraničí Evangelose Venizelose je zapotřebí uspořádat mezinárodní konferenci o Ukrajině, která zabrání tomu, aby v zemi vypukl chaos. Řecko tento půlrok Unii předsedá. Konference by se podle ministra měla konat za účasti EU, Ruska a světových finančních institucí.
Zástupci zemí visegrádské čtyřky dnes vyzvali k zajištění mohutné finanční pomoci Ukrajině. Sami pak nabídli případně pomoci této zemi po energetické stránce, a sice zpětnými dodávkami plynu. Podle polského ministra zahraničí Radka Sikorského je k dispozici "obrovské množství makroekonomické pomoci pro Ukrajinu", jakmile Kyjev uzavře příslušnou dohodu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Ministři vyzvali i k urychlení liberalizace vízového procesu a ke zvýšení počtu stipendií pro ukrajinské studenty v rámci programu Erasmus Plus.
Úřadující ministr financí Ukrajiny Jurij Kolobov oznámil, že Ukrajina by v letošním a příštím roce mohla potřebovat zahraniční pomoc v celkové výši 35 miliard dolarů (skoro 700 miliard Kč).
Podle ruského ministerstva zahraničí nezáleží západním státům na osudu Ukrajiny, ale řídí se jen svými "jednostrannými geopolitickými kalkulacemi". Politická dohoda, kterou Evropská unie v pátek zprostředkovala mezi Viktorem Janukovyčem a tehdejší opozicí, byla podle Moskvy jen zástěrkou k převzetí moci. Ruské ministerstvo zahraničí rovněž kritizovalo souhlasnou podporu, s níž Západ přijal zprávu o uspořádání mimořádných ukrajinských prezidentských voleb v květnu.
Zdroj: ct24.cz, 24.2.2014
