Směr-SD získal přes 44 % hlasů, což je úctyhodný výsledek, ke kterému se sluší Robertu Ficovi poblahopřát. Nečekaně vysoká volební účast (59 %) ještě umocňuje přesvědčivost Ficova vítězství. Teď už bude na nové vládě Směru, aby dodržela slovo. Za prvé je nutné, aby Fico dokázal, že přes výraznou většinu v Národní radě je schopen odolat pokušení (u nás v České republice dobře známému) hesla „vítěz bere vše“. Zatím to vypadá, že Směr nabídne veškeré kontrolní funkce v parlamentu opozici.

Za druhé je třeba, aby jeho vláda nemilosrdně postihovala veškeré projevy korupčního jednání. Voliči Směru mají vysoká očekávání, která nebude v době hospodářské krize lehké naplnit. Toho si je vědom i Fico. Je proto jasné, že druhá vláda Směru se bude od jeho prvního vládního období z let 2006 – 2010 lišit. Navíc nebude mít Robert Fico žádného koaličního partnera, na kterého by se mohl na konci volebního období vymlouvat.

Podstatné pro nás jako sousedy a partnery v EU je, že Ficův Směr je výrazně proevropskou stranou. V nastávajícím období bude třeba ratifikovat trvalý záchranný fond eurozóny a v tomto bodu část pravicové opozice Ficův kabinet dokonce podpoří. To dokumentuje, že na Slovensku je to s evropským a zahraničně-politickým konsensem podstatně lepší, než například u nás.

Stejně jako v ČR se na Slovensku setkáváme s fenoménem, kdy pravice a většinový pravicový tisk systematicky nálepkují levicové voliče jako hlupáky, lidi neschopné a neúspěšné, kteří se nedokáží sami zorientovat a kteří se nechají omámit nerealistickými sliby. Výsledky slovenských voleb ukázaly, že voliči si přejí proevropskou vládu, která v době hospodářského útlumu a fiskální konsolidace dovede chránit elementární soudržnost společnosti.

S ohledem na míru znechucení vládní politikou a korupčními kauzami u nás je asi nejdůležitějším momentem slovenských voleb fakt, že se Slováci nenechali odradit a nerezignovali na možnost něco volbami změnit. Zároveň odolali hnědému pokušení volit nacionalisty. Kéž by toto odhodlání platilo v budoucnu i pro české voliče.

Libor Rouček