Ona přesto zůstala. Tvrdý oficiální přístup a tím pádem legitimizace násilí k jednomu pohlaví ji stál život. Asi těžko bude Mursal Talibán vzývat jako hrdinku. Tou ona ale byla. Čest její památce a hrdinství, které září o to víc v kontrastu s bezpáteřní diktaturou.
Samozřejmě jsem ji neznala, ale dovoluji si tvrdit, že by si Mursal přála svou památku uctít hmatatelnými činy. Třeba tím, že se na zhoršující situaci žen v Afghánistánu bude nadále upozorňovat, například ve fórech jako Rada Evropy. Zejména pak na zákaz vzdělání, který paralyzuje nejen afghánské ženy, ale společnost jako celek. Bez žen, a především vzdělaných žen, se země nikdy na vlastní nohy nepostaví.