„Nejen právníci rozumí síle precedentů. My teď jeden tvoříme pro další generace. Spravedlnost pro Ukrajinu musí být zajištěna. Podpora vyšetřování. Speciální Mezinárodní tribunál. A kompenzační mechanismy. To jsou některé nutné další kroky. Česká republika se na nich aktivně podílí! Díky!,“ uvedla poslankyně, první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a organizátorka akce Eva Decroix.
„Uvědomujeme si, co pro nás Ukrajinci obětují. Musíme je plně podporovat, musíme se ptát, jestli jsme udělali vše, co jsme mohli – nikdy nemůžeme udělat vše, ale je třeba si uvědomit, že Ukrajina bojuje za nás. Musíme zařídit, aby byl viník potrestán. Spravedlnost je vlak, který má zpoždění – tento ale musí dorazit co nejdříve,“ říká předseda Senátu Miloš Vystrčil.
„Ukrajina v současné době spravedlnost postrádá. Byla jí ukradena a tím zlodějem je Rusko. Proto také jednoznačně podporuji návrh na vytvoření zvláštního tribunálu, který by posuzoval válečné zločiny agrese Ruska na Ukrajině. Musíme soudit všechny, kdož jsou odpovědni za porušování lidských práv a válečné zločiny. A já se domnívám, že něčeho podobného potřebuje svobodný svět docílit v případě ruských válečných zločinů, které si s těmi nacistickými téměř v ničem neliší,“ prohlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
„Je třeba speciální tribunál pro vyšetření zločinů proti Ukrajině. Ruská agrese začala už v roce 2014. Chtěl bych poděkovat organizátorům konference, její téma nás přibližuje spravedlnosti. Úmyslné a nevybíravé útoky na civilisty, zneužívání civilistů jako zajatců a lidských štítů, popravy, sexuální násilí, nucené odvody ze strany ruských ozbrojených sil, útoky na zdravotnický personál a zařízení a další kruté útoky, to je realita, kterou Ukrajina v dnešní době žije. Za každým z čísel zabitých lidí je velká osobní tragédie,“ řekl předseda Verchovne rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk.
„Bylo fascinující sledovat, jak se ukrajinská společnost okamžitě začala bránit a jak neziskový sektor přeorientoval bleskově svoji činnost na pomoc společnosti ve válce i samotné armádě. Hned zpočátku jsme proto podpořili tamní neziskové organizace v jejich činnosti sběru dat tak, aby v budoucnu mohlo dojít k potrestání spáchaných zločinů. Nejsilnějším a nejrychlejším nástrojem jsou pro nás sankce, konkrétně personální sankce – na evropském seznamu je dnes cca 1200 osob, což je velmi málo, neboť ruskou válečnou mašinerii obsluhuje daleko vyšší počet lidí – ti často dosud nejsou potrestáni a užívají si svobody, kterou lid Ukrajiny postrádá,“ říká ředitel Prague Civil Society Centre Rostislav Valvoda.
„Byli bychom rádi, kdybyste podpořili snahy naší vlády o potrestání ruských válečných zločinů – společně musíme přemýšlet o modelu budoucího systému evropské bezpečnosti,“ říká novinář, politik a bývalý vězeň Kremlu Roman Šuščenko.
„Zvláštní tribunál by nemusel řešit jenom otázky zločinů RF na Ukrajině, ale i v Moldávii, Sýrii, Čečensku a dalších oblastech působnosti – tento soud by měl i výrazný historický význam – dal by signál, že právo je součástí globálního světa a odradil by další potenciální agresory od podobných kroků,“ dodává na závěr předsedkyně centra pro občanské svobody, držitelka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Romantsova.
