Nevěřil jsem vlastním uším. Kdybych soudil podle nich, nejsme rozhodně národ Masaryka, Gabčíka nebo Wichterleho. Ale Čurdů. Bonzáků, udavačů a práskačů.
Největší zločin Andreje Babiše není Čapí hnízdo. Ani to, jak sám sobě z pozice ministra financí odpouští daně.
Jeho s krabicí od bot plnou peněz nikdo nechytí, jeho kmotr je Agrofert. Jeho největším zločinem není to, jak mění a ovlivňuje legislativu a chod státu tak, aby vyhovoval jeho holdingu.
Největším zločinem Andreje Babiše je nenávist a pohrdání, které přináší. Vědomě rozdmýchává mezi lidmi udavačství, nenávist a nepřátelství. „Všeci kradnů, parlament je žvanírna, malé firmy a živnostníci jsou k ničemu.“
V posledních dnech se středobodem této zloby stal pomyslný zlý hospodský. Komu jeho EET vadí je přeci podvodník a šejdíř.
Kdo bude další?
Židi to byli za Hitlera, keťasové a kulaci za komunistů. Teď to jsou hospodští a za pár měsíců to budou majitelé obchodů a všichni živnostníci. Protože ti přece od státu moc nechtějí a už vůbec nechtějí být součástí „rodinné firmy“ Andreje Babiše.
A proto je třeba právě živnostníky a drobné podnikatele bránit. Právě oni díky svým podnikatelským úspěchům odvádějí většinu všech daní v České republice.
Hýčkejme si je.
Úspěch není sprosté slovo. A úspěšné podnikání neznamená maximum dotací ani maximum úlev na daních.
Psáno pro blog.idnes.cz