Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vám děkuji za to, že jsme minule schválili, byť těsně, pořad této mimořádné schůze. Vážený pane ministře, děkuji vám za informace, které jste přednesl jak minule, tak za tu aktualizaci, kterou jste přednesl dnes.
Já si dovolím zareagovat nebo uvodím to tím, já souhlasím naprosto s tím, co jste říkal minule i dnes, že to nemá sklouznout k porcování medvěda a že vlastně není důležité ani tak, jestli se přesune nějaká miliarda mezi tou nějakou komponentou do nějaké jiné, dokonce si troufnu tvrdit - trochu možná heretická myšlenka, že není v první řadě ani tak důležité, jestli to všechno dočerpáme, nebo jestli si vezmeme ještě navíc nějaké ty půjčky, ale skutečně naším primárním zájmem by mělo být, a myslím si, že na tomhle bychom se měli shodnout napříč spektrem, protože jde o tolik peněz a mají to být investice do oblastí, které mají být konkurenceschopné a aktuální i třeba za 30-40 let. Má to jít do pracovních míst, která budou i pro příští generaci. Má to jít do udržitelného hospodářství, do inovací, do digitalizace, tak si myslím, že bychom měli nalézt shodu, a proto jsme i také tuto mimořádnou schůzi svolávali, abychom se pobavili o tom, jaký typ vůbec projektů, ne jaké konkrétní, ale do jakých typů projektů to má jít a jak má vypadat ten proces a jak budeme potom posuzovat to, jestli ty konkrétní projekty, které budou předkládat žadatelé ať už ze státní správy, nebo ze soukromého sektoru, tak jak budeme posuzovat, že to naplňuje ty stanovené cíle, na kterých jsme se shodli v rámci celé Evropské unie. Takže já si myslím, že bychom se měli bavit hlavně o tomhle a potom samozřejmě můžeme dát dohromady všichni komentáře k těm jednotlivým komponentám a zjistit, jestli tam máme nějaké - nebo na čem panuje velká shoda, na čem třeba ne.
Co se týče tedy toho - já si dovolím ještě k tomu procesu. Moc si cením toho, že vláda je vstřícná, zvlášť v poslední době. Cením si toho, že jsme schválili pořad této schůze a můžeme to tady projednávat. Cením například vznik toho webu pro veřejnost, nicméně bylo to předloženo poměrně pozdě. To si asi musíme přiznat. Zatímco první verzi pan předseda vlády odvezl předsedkyni Evropské komise už někdy v říjnu, tak teď už máme vlastně půlku dubna, šlo to do mezirezortního řízení, což je super, ale od konce mezirezortního připomínkového řízení do toho termínu odevzdání Evropské komisi na konci dubna bude týden, což nevím, jestli je úplně dostatečné na zapracování připomínek, a my nikdo nemůžeme vědět, kolik se jich sejde. A navíc to byl důvod, proč jsme svolávali tuhle mimořádnou schůzi, protože my jsme to otevírali na výboru pro evropské záležitosti pravidelně a vždycky jsme slyšeli: příští týden už to půjde do mezirezortu. Ale to jsme slyšeli už před Vánoci a pak jsme to slyšeli každý týden, takže toto nechci kritizovat teď, když už to v tom mezirezortu je, ale jenom bych rád upozornil na to, že to nějaké zpoždění nabralo.
A já neříkám, že to a priori je špatně. Pokud prostě tam byly nějaké neshody nebo potřeba na tom více pracovat, tak to je v pořádku, ale chtěl bych tady otevřít otázku, kterou jsme s kolegy svolavateli této mimořádné schůze diskutovali, a rád bych slyšel třeba váš názor, pane ministře, zdali by nestálo za to si požádat Evropskou komisi, protože některé členské státy už to avizovaly, o odklad toho termínu odevzdání. Neříkám třeba o půl roku, to by bylo kontraproduktivní samozřejmě, protože bychom to nestihli vyčerpat, ale třeba o měsíc, kdyby se to odložilo, aby byl čas na vypořádání těch připomínek z mezirezortu. Tak to je jedna věc, kterou chceme i navrhnout potom v usnesení, a myslím si, že to je teď už k seriózní diskuzi, protože týden mezi koncem mezirezortu a odevzdáním, to mi přijde skutečně málo i vzhledem k tomu, že se to předtím protahovalo třeba o tři měsíce před tím mezirezortem.
Ještě co se týče toho procesu, vy jste tady zmiňoval, a slyšeli jsme to třeba i od státní tajemnice pro evropské záležitosti, že to vláda diskutovala a konzultovala s různými zainteresovanými subjekty. Vy jste tady řekl dokonce, že to byl pomalu nejlépe konzultovaný dokument v historii, tak se jenom chci zeptat, jestli bychom mohli vidět nějaký třeba seznam těch eventů a stakeholderů. Je mi jasné, že to vláda diskutuje s těmi největšími hráči třeba ze soukromého sektoru nebo s odbory, ale já jsem právě měl třeba opačnou zpětnou vazbu od některých nevládních organizací, že tam ty konzultace podle nich nebyly úplně dostatečné. Já jsem se na to ptal vlastně i v interpelaci, tak jestli byste mohl zmínit některé třeba události. Vím, že teď během pandemie je těžké pořádat veřejné konzultace, nějaké kulaté stoly, ale jestli tedy, když říkáte, že to je historicky nejlépe konzultovaný dokument, tak prosím trošku o upřesnění, z jakých sektorů, kolik stakeholderů tam bylo přizváno a jak ten proces probíhal, protože vlastně těch veřejně oznámených takovýchhle kulatých stolů tak moc nebylo, pokud vím. Ale to je tedy ten proces a to už nějak běží a já to beru. A chápu i to, že to nabralo zpoždění.
A teď se tedy pojďme zaměřit na to, co jsou ty obecné cíle toho plánu obnovy. Je to, jak už jste zmínil, nad rámec toho víceletého finančního rámce, je to zhruba nějaká čtvrtina, pětina těch peněz, které budeme v následujících sedmi letech čerpat z evropského rozpočtu, a tady byla shoda, že to má jít na projekty - jsou tam dokonce minimální procenta z toho balíčku, z toho objemu, která mají jít na digitální tranzici a na klimatickou tranzici. To znamená, že ty peníze mají jít do projektů, které jsou inovační, ať už ve státě, nebo v soukromém sektoru, které pomůžou jít směrem k digitalizaci. Všechny ty projekty by vlastně měly splňovat to, že budou udržitelné i za spoustu let a měly by být rezilientní nebo měly být odolné vůči dalším krizím, ať už vůči pandemiím, nebo klimatické změně nebo nějakým dalším krizím, o kterých prostě dneska nemáme, lidově řečeno, ani šajnu. Mělo by to jít do té ekonomiky, jak jste sám zmiňoval, s vysokou přidanou hodnotou. Nemělo by to podporovat tu levnou ekonomiku, exportní výrobu součástek a být někde na chvostu toho dodavatelského řetězce. A v tom má Česká republika určitě rezervy, na tom se myslím všichni shodneme, a že nechceme být tou montovnou Evropy.
A některé ty projekty, které tam vláda naznačuje v těch komponentách, tak si myslím, že bohužel nejsou úplně v souladu s těmito cíli a spíše se to investuje do... já to budu ilustrovat na konkrétním příkladě. Třeba v těch digitalizačních komponentách, tak tam spousta těch projektů, tak jak jsou nastíněné, tak se nám zdá, že jsou spíš do údržby té stávající infrastruktury, než že by šly do nové infrastruktury. Nemá to být podle nás jenom nějaké jako záplatování těch starých systémů, ale mají se vytvořit odolné systémy, třeba v IT bezpečné, které odpovídají moderním standardům a nemá se to prostě lít do projektů, které už jsou třeba několik desítek let staré. A prostě i když se do nich investuje, tak pořád budou jako starší a méně moderní, než když by se to investovalo rozumněji.
Potom další věc je tedy, že se to má investovat do... nebo nemělo by se to investovat do nějakých opakujících se výdajů nebo mandatorních výdajů, mělo by to skutečně jít na projekty, které přispějí k ekonomice s vysokou přidanou hodnotou k těm inovacím, takže třeba když tam byl ten nápad jako platit z toho důchody, tak to úplně nepovažuji za něco, co by byla nějaká reforma stávajícího systému, jo. Takže se použijí akorát peníze z jiné škatulky nebo z jiné hromádky na nějaký stávající neudržitelný systém, tak to zase, není to úplně v souladu s tímto plánem obnovy.
Nyní bych se ještě rád vyjádřil ke konzultaci tady s Poslaneckou sněmovnou. Vím, že se to v některých výborech otvíralo, ale skutečně tady tu mimořádnou schůzi jsme museli svolat my jako zástupci opozice, ale tedy i část klubu sociální demokracie, abych byl fér. A souvisí to s tím tedy, že bude týden po tom mezirezortu do toho data odevzdání, tak já si myslím, že pokud je - a pokud jste sám říkal, pane ministře, že to chcete konzultovat, tak že se to má probrat se všemi zainteresovanými subjekty, tak já si myslím, že Poslanecká sněmovna, která má kontrolovat nějakým způsobem vládu, je volená veřejností, občany, takže bychom to tady ve Sněmovně měli projednat ještě po konci toho mezirezortu. Potom, co se tam vypořádají připomínky. Říkám vypořádají, neříkám, že všechny připomínky se mají zapracovat jako kladně, což pochopitelně nejde, když jsou jich tisíce a mnohé jsou v rozporu, tak to samozřejmě jako nejde. Ale jde o to je vypořádat, aby prostě všichni, kdo se k tomu vyjádří, měli zpětnou vazbu, proč tedy... Jo, aby to nesklouzlo k tomu porcování medvěda, ale aby všichni zase měli jasno, aby tady byla shoda na tom, jaké tedy budou ty cíle, nějaké ty společné pro všechny ty komponenty, resp. pilíře.
My tady ještě chceme tedy s kolegy, se kterými jsme svolávali tuto schůzi navrhovat usnesení, které potom načtu v podrobné rozpravě, jestli se na ní dostaneme. Myslím si, že jsem tady už zmínil spoustu věcí, které tam máme. Jo, dále ty cíle toho fondu obnovy. Tak jedním z těch cílů je, že by to tedy mělo být zaměřeno hlavně na nějaké menší a střední podniky a v perspektivních odvětvích, jak jsem říkal. Ty, co jsou udržitelné teď a ty které budou aktuální i třeba v roce 2050. Přijde nám, že tam je hodně projektů sešitých na míru těm velkým hráčům, což a priori není nic špatného. A jasně, že v některých odvětvích typu třeba energetika, tak tam není moc silná konkurence, ale o to víc bychom si myslím, měli politicky tlačit na to, aby to bylo co nejjednodušší pro ty žadatele, aby to bylo férové a transparentní. Aby stát komunikoval s těmi budoucími žadateli o ty dotace. S tím souvisí i to, že by vláda měla využívat průzkumy trhu a předběžné tržní konzultace.
Chtěl bych se zeptat, jestli tam něco takovéhoto proběhlo v rámci toho připomínkování nebo toho sbírání zpětné vazby. A jak už jsem zmiňoval tedy, tak neměly by se z toho hradit nějaké mandatorní opakující se výdaje, rozhodně by ty peníze z tohoto fondu neměly sloužit na záplatování veřejných rozpočtů, třeba i samospráv nebo i státních. Prostě na to tyhle peníze určené nejsou. Bohužel. Ani na nějaké jako kompenzace plošné, tak prostě to není cílem tohoto fondu. Já vím, že jako určitě bychom chtěli uspokojit všechny, a já věřím, že dál budeme pracovat na tom, aby ty nejvíc postižené sektory pandemií, aby tam byly férové kompenzace.
Ale jak jste sám zmínil, tak máme i jiné evropské fondy, máme národní rozpočet a tenhle fond prostě není určený na placení mandatorních výdajů. V poslední řadě měl by být zohledněn určitě kromě té digitální a klimatické tranzice i nějaký sociální rozměr těch investic. Ona to tam Evropská komise i sama uvádí, že by to mělo být v souladu... koneckonců třeba se Zelenou dohodu pro Evropu nebo s Fondem spravedlivé transformace, aby ty investice, ty projekty z toho hrazené z tohoto fondu, aby nepodporovaly třeba regionální rozdíly nebo neprohlubovaly nějaké sociální nespravedlnosti atd.
Teď se ještě dostanu závěrem svého vystoupení ke komentáři tedy už těch jednotlivých komponent. Nebudu určitě teď zmiňovat všechny, protože když bychom tady se všichni vyjadřovali ke všem těm komponentám, tak by to bylo asi dost nadlouho. Na to si myslím, že jsou třeba výbory. Takže tímto vás, ctěné kolegyně, ctění kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího, chci i poprosit, abyste to třeba zvedli na svém výboru a ten svůj pilíř nebo ty komponenty, které se týkají té vaší gesce, tak tam prostě probrat. Myslím si, že to je vhodnější platforma i než tady plénum. Nicméně já na tom chci spíš ilustrovat ty obecné neduhy, které už jsem zmiňoval. Tak u té digitalizace by měly ty investice lézt pro nás k lepší propojenosti informačních systémů a k přístupnějším službám státu pro občany. Klíčové jsou investice do IT expertů přímo v úřadech nebo nemocnicích, protože jinak bude docházet k situacím, kdy si dodavatelé píší zadávací dokumentaci sami, na míru, čímž se zabraňuje zase férové hospodářské soutěži a vytváří se tam nezdravá závislost na tom jednom dodavateli atd.
Je neambiciózní poměrně a bez reálné vize a chybí tam konkrétní návrhy vlastně i na ty navazující... na změnu těch existujících procesů. Jak jsem říkal, je to spíš jakoby lití peněz do těch stávajících systémů, což určitě zase není to úplně špatně, že by se to vůbec nemělo dělat, ale rozhodně to není tím hlavním cílem. Potřeba IT odborníků platí také v oblasti kyberbezpečnosti. V rámci těchto investic by určitě bylo vhodnější klást větší důraz na posílení role Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, jinak bude zase docházet k neefektivním investicím do předraženého, nebo v horším případě do nefunkčního softwarového zabezpečení.
Já si dovolím zareagovat, pane ministře, vy jste tady minule zmiňoval - a to bych chtěl rozporovat, že tam vláda nepočítá s tím, řekněme, v nadsázce betonem, s tím betonováním, což v mnohých těch komponentách, tak je pravda, že tam se spíš cílí na nějaké udržitelnější projekty. A například v infrastruktuře samozřejmě beton být musí. Ale konkrétně třeba u komponenty 2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu, tak tam se počítá v tom návrhu s betonovými vodními nádržemi v zájmu boje se suchem a ochrany vody v krajině. Ale tady panuje přesvědčení velké části i odborné veřejnosti, že to jsou příliš jaksi invazivní zásahy a mohou být i kontraproduktivní a v mnohých ohledech problematické a že lepší prostředky pro boj se suchem a pro ochranu vody, tak jsou méně invazivní metody jako třeba protierozní meze, mokřady, tůně atd.
A konečně školství. Tam ta je třeba komponenta 3.1, tak ta je podle nás dobře koncipovaná. Je tam vlastně, počítá se tam s reformou kurikula s důrazem na rozvoj IT myšlení, informatického myšlení a digitálních kompetencí, což se asi všichni shodneme, že je pro budoucnost naší ekonomiky klíčové.
Ale zase je tam ten neduh, že komponenta by měla cílit také na obory s odborným zaměřením, což teď se nejsem jistý, jestli se s tím počítá. Ty tam teď podle mě nejsou, pokud si dobře vybavuji. Ale naopak vítáme třeba projekt fondu pro poskytování IT vybavení znevýhodněným žákům, to je určitě věc potřebná. Ukázalo se to i během pandemie, během distanční výuky.
Konečně si dovolím v dopravních komponentách vypíchnout, že by možná bylo lepší prioritizovat železnici. A jak už jsem říkal nejen v těch projektech, které už jsou rozjeté v nějaké pokročilé fázi, ale i třeba do nějaké nové infrastruktury, do elektrifikace hromadné dopravy ve městech a do cyklostezek. Což jste zmiňoval, že se tam s cyklostezkami počítá. Jen si teď nejsem jistý tou alokací, zdali je to dostatečné.
V případě elektromobility si myslím, že by investice mohly mířit i do infrastruktury, protože ta je dostupná všem. Aby to zase nesklouzlo jenom k nějakým dotacím třeba na elektromobily, obdobně jako byly třeba kotlíkové dotace. Zase asi je to lepší, než dotace, nevím, na nějaké parní lokomotivy, když to přeženu, ale přijde mi, že se tady vláda navrhuje vydat tou nejjednodušší cestou. Prostě se vypíší dotace pro občany, ať si zažádají, že si vymění kus za kus. Mělo by se zkrátka investovat i do té infrastruktury tak, aby byla udržitelná.
Já jsem se pokusil tedy pokrýt všechny ty oblasti, připomínky, k tomu procesu. Zde si ještě dovolím tedy jednou vypíchnout - nevím, jestli už jsem to zmiňoval. Poprosil bych vás, pane ministře, jestli vláda počítá s nějakými benchmarky nebo s nějakými metrikami, podle kterých se potom bude vyhodnocovat v těch příštích letech, jestli to, co je napsané teď na papíře - a že to mnohdy vypadá tak pěkně, že se na tom vlastně shodneme a já to cením - ale jak se bude vyhodnocovat, že pak ty projekty, až si ten žadatel o tu dotaci podá žádost, ten projekt se postaví, nebo zprocesuje, nakoupí se to, tak jestli se potom bude nějak vyhodnocovat, že to je skutečně v souladu s těmi cíli - digitální, klimatická tranzice, ten sociální rozměr že to má, a tak dále, že to jde třeba do malých středních podniků, to, co jsem všechno tady zmiňoval. Tak jestli se to bude nějak vyhodnocovat.
Poslední moje otázka se týká toho, jestli tam bude nějaké vyhodnocování - protože vy jste to nakousl a já se s vámi v tomto shoduji, že ty projekty mají být v souladu s nějakými již platnými koncepcemi a strategiemi - tak jestli se tam bude vyhodnocovat i toto třeba. Já nevím, navázání na koncepci rozvoje venkova a tak dále a tak dále.
Takže já si dovolím v tomto místě už skončit. Nebudu se tedy vyjadřovat teď k těm dalším komponentám, protože to bychom tady mohli probírat horem spodem. Spíš mi jde o ten proces, o to, jestli se tam budou vypořádávat ty připomínky, jestli případně vláda uvažuje o tom požádat si o ten odklad, aby se to stihlo zapracovat.
Potom bych chtěl jenom zopakovat otázku, protože to je důležité. Jestli to vláda plánuje tedy předložit potom do Poslanecké sněmovny po vypořádání těch připomínek a to bych potom s dovolením ještě načetl v tom usnesení. Myslím si, že bychom jako Sněmovna měli chtít to potom ještě jednou projednat poté, co se vypořádají všechny ty připomínky. Tak abychom tady viděli tu finální podobu, kterou potom tedy pan premiér, nebo vy, pane ministře, kterou povezeme Evropské komisi do Bruselu, abychom tedy měli přehled o tom, co se v následujících letech, kam se těch, až tedy sto, devadesát, miliard, tak kam budou směřovat.
Já vám v tuto chvíli děkuji za pozornost a těším se na diskuzi. Hlavně tedy o tom, o čem jsem právě mluvil, o tom procesu. Chtěl bych vás ještě, kolegyně, kolegové, vyzvat, pojďme možná nerozebírat ty jednotlivé komponenty, možná ty, co považujete za nejdůležitější. Ale teď si myslím, že by nám mělo jít hlavně o ten proces, protože se blíží deadline a byl bych rád, kdybychom měli shodu alespoň na těchto obecných záležitostech. Děkuji.
