Jedním z našich krajů, který by již konečně potřeboval, aby na něj politici i na centrální úrovni nezapomínali, je kraj Ústecký.
V současnosti je bohužel znamením Ústeckého kraje vysoká nezaměstnanost a nedostatek peněz mnoha rodin a seniorů, způsobené mimo jiné i chaotickou a destruktivní politikou pravicových vlád. Místo snahy vyrovnávat společenské rozdíly mezi většinou obyvatelstva a zbytkem vyvolených jedinců či pomoci rodinám s dětmi, které jsou základem každého fungujícího státu, jsme svědky zdražování základních životních potřeb a omezování reálných investic, které by přinesly práci a peníze. Mnoho občanů se při nedostatku práce a peněz dostává do krutých životních situací, neboť jíst a splácet složenky prostě musíte. Dostávají se pak v důsledku do rukou různých lichvářů, kteří toho bez výčitek svědomí zneužívají. Tím pro ně vzniká osobní dluhová past, ze které je těžká cesta ven.
Není pak divu, že jako houby po dešti vznikají v posledních letech sociálně vyloučené lokality a v důsledku pak i místa střetů. Města a obce se snaží řešit tento problém vlastními silami, ale je opravdu načase, aby se stát začal starat o tyto problémy.
Na centrální úrovni se musí prosadit zákony, které různým šíbrům naruší jejich svět, jako například přísná majetková přiznání s možností zabavit majetek, který nemá jasný původ. Opulentní vily a limuzíny těchto kmotrů jsou krutým výsměchem ostatním obyvatelům našeho regionu.
Místní obyvatelé a zastupitelé se mohou snažit v mnohém, nicméně základní příčiny problému jsou řešitelné pouze zákonnými změnami a aktivitou vlády.
Na centrální úrovni musí být znovu obnovena aktivní politika zaměstnanosti společně s investicemi. Jedná se primárně o dostatek práce v regionu, která je hlavní podmínkou pro radikálnější změnu tristní situace k lepšímu. Dále je nutné, aby v kraji byla dostupná občanská vybavenost. Když myslím dostupná, tak jednou stránkou je samotná existence institucí jako kupříkladu mateřských škol a druhá stránka dostupnosti je jejich finanční dostupnost a dostatečný počet míst v mateřských školkách. Stejně také platí, že je třeba si uvědomit, že náš kraj nejsou jen doly, elektrárny a chemičky. Region má naopak i obrovský turistický potenciál, který je třeba rozvinout. Problémy a recepty lze poměrně konkrétně pojmenovat. Potřeba jsou ale činy.
Po těchto volbách jistě mnoho lidí a rodin, a to nejenom v našem Ústeckém kraji, očekávalo, že se věci začnou měnit k lepšímu. KSČM se snaží dělat maximum, i když to již jasně vypadá, že v Poslanecké sněmovně vzniká vládní složení, které nebude zárukou účinné levicové politiky. Pokud se aspoň změní politická kultura a nebude platit jako v minulých letech, že návrh, který není z koalice, je návrhem špatným, pokud bude platit, že záleží hlavně na tom, jestli je návrh prospěšný a dobrý a bude znovu existovat demokratická diskuze, tak je šance, že to nebude promarněné volební období. Pro Ústecký kraj by to mohlo mít již fatální důsledky.
Gabriela Hubáčková, KSČM
