Vliv koronavirové pandemie na nárůst počtu cyklistů je sice patrný ve všech městech, kde se cyklistická doprava teprve rozvíjí, nebo je nově podporována (například Londýn, Vídeň či Bogota), ale to, že Pražané letos houfně začali „objevovat“ jízdní kolo jako zdravý, udržitelný a ekologický způsob dopravy, zdaleka není důsledkem pouze pandemie.

Postupně totiž výrazně vzrůstá rozpočet města na cyklistickou infrastrukturu. Konkrétně v roce 2019 to bylo 121 milionů korun a letos 170 milionů korun, zatímco ještě v roce 2017 bylo na městskou cyklistiku vyčleněno 17 milionů korun. Urychlilo se propojení izolovaných cyklostezek v Bohnicích, Kobylisích a Troji do jednoho funkčního celku, zvýšila se bezpečnost chodců a cyklistů díky novým přechodům (například přes nábřeží Kapitána Jaroše u finančního úřadu), na ulicích Plzeňská, Kamýcká nebo v centru města - v Divadelní ulici byly například vyznačeny nové cyklopruhy. A nedávno otevřený Vodní prostup Rokytka – investice za 48 milionů korun – patří mezi vůbec největší cyklistické akce posledních let.

Má-li být pozitivní trend nárůstu počtu cyklistů v pražských ulicích setrvalý, je podle vedení města nutné v podpoře cyklistické dopravy pokračovat. Vedení pražského magistrátu proto kromě jiného dlouhodobě sleduje možnost omezení průjezdu tranzitní dopravy po Smetanově nábřeží a Malou Stranou, tedy historickým centrem Prahy, pro které byla vybudována část městského okruhu umožňující bezpečný tranzit. Město také analyzuje lokality, kde příliš vysoké kapacity automobilové dopravy snižují plynulost MHD.

„Aktivní doprava je zdravá pro naše tělo i ducha, ale také pro město a vzduch, který v něm všichni dýcháme. Rozvoj cyklistické i pěší infrastruktury v Praze je proto z dlouhodobého hlediska logickou prioritou moderního města západního střihu,“ dodal Adam Scheinherr.

Podrobné meziroční srovnání vývoje cyklistické dopravy v Praze včetně infografiky naleznete ZDE.