Dne 20. září jsem se účastnil televizní debaty, ve které se utkali lídři kandidátek Jihočeského kraje, ucházejících se o přízeň voličů v nadcházejících krajských volbách. Položil jsem jim dělenou otázku na téma, které Jihočechy zajímá, tedy alespoň ty, se kterými mluvím nejen v rámci volební kampaně, ale i v běžném životě.

První části bylo, jaké záruky vlastně budou lídři požadovat ohledně zaměstnanosti po účastnících tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Všichni tři (Westinghouse, Areva, Škoda JS-ASE-Gidropress) totiž veřejně slíbili alokovat až 70% do české republiky. Otázkou však zůstává, kolik zakázek připadne Jihočechům. Druhá část otázky se týkala stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu v Jižních Čechách — jaký je postoj potenciálních jihočeských hejtmanů.

Především, na druhou otázku ani jeden z nich neodpověděl. Jednoduše ji ignorovali, jako kdyby žádný problém hlubinného úložiště neexistoval, vyjma jen slovního zmínění hejtmanem.

Ani s tou první částí to nedopadlo nijak slavně. Místo toho, aby dali na jasný dotaz jasnou odpověď, jakým způsobem chtějí zaručit zaměstnanost v případě dostavby Temelína, politici sypali z rukávu naučené teze ze svých programů. Hádali se například o to, nakolik průhledné je financování kulturních a společenských akcí ze strany ČEZ, místo diskuze o záležitostech, které jsou skutečně závažné a důležité pro obyvatele kraje.

Zdeněk Bezecný, lídr kandidátky aliance TOP09 a Starostové, se od problému pracovních míst na dostavbě Temelína úplně distancoval. Prohlásil, že Jižní Čechy nejsou žádný ostrov, proto jakékoliv záruky po účastnících tendru může chtít jen vláda.

Současný hejtman Jiří Zimola elektrárně věnoval podstatně větší pozornost a dokonce uvedl, že se už setkal kvůli tendru s velvyslanci Francie, Spojených států a Ruské federace. Je zvláštní, že se nesetkal také s japonským ambasadorem, Westinghouse přece patří japonské firmě Toshiba. Pokud by Toshiba prodala větší část akcií Westinghousu, řekněme, Číňanům, nejspíš by se Jiří Zimola musel setkat i s nimi....

Setkávat se s velvyslanci je bezpochyby záslužné, jakým způsobem však mohou ovlivnit běh tendru a zakázky pro kraj? Westinghouse je sama o sobě soukromou korporací, stát (ani americký, ani japonský, ani český) na ni nemá žádné oficiální páky. Ruské ASE a Gidropress a francouzská Areva jsou sice státní firmy, nicméně žádná část jejich činnosti nespadá pod agendu zahraničních výborů ani ministerstev, které velvyslanci reprezentují. Mohou nanejvýš předat vedení korporací zprávu, že Češi mají zájem o pracovní místa. Což ale jak Rusové, tak Francouzi (a Američané) vědí velmi dobře a zástupci všech tří při každé příležitosti zdůrazňují, že právě jejich společnost dokáže poskytnout Čechům nejvíc zakázek. Je třeba jednat přímo s firmami, účastnícími se tendru, o čemž se pan hejtman nezmínil (což neznamená, že tak nemohl učinit, možná si to jen nechal pro sebe).

Zimola také ve svém vystoupení věnoval tolik pochval energetickému gigantu ČEZ, až to vyznělo pomalu jako Šalamounova Píseň písní.

Zimola, který dříve velmi aktivně vystupoval na podporu zaručených pracovních míst pro region, najednou svůj postoj změnil a v debatě řekl, že stejně neexistují žádné zákonné mechanismy, jejichž prostřednictvím by mohl v temelínském tendru něco takového požadovat. Ovšem jakmile přišla řeč na stavbu dálnice D3, trval Zimola na tom, že takové páky má kraj k dispozici. „Minulý podzim jsem prohlásil, že nebude-li dálnice, učiní kraj aktivní kroky k tomu, aby zabránil dostavbě Temelína. (…) A věřte, že to nebylo vstřelení do vody. Ty mechanismy tu jsou. (…) Je to ve smyslu stavebního povolení a stavebního zákona“, řekl Zimola v průběhu diskuze.

Jihočeští regionální politici v podstatě přiznali svou neschopnost nebo neochotu zasahovat do průběhu největší veřejné zakázky v historii České republiky. Z toho plyne, že nyní bychom měli vzít svůj osud do vlastních rukou a požadovat po nich, aby řešili otázky, které jsou skutečně důležité pro kraj a mohou ovlivnit jeho ekonomiku a život na dlouhá léta. Zatím to vypadá, že skutečnou starost mají jen o dění kolem zakázek, které mohou získat firmy jim blízké, například u stavby dálnic a infrastruktury.