V červnu 2010 byl Václav Bartuška jmenován zmocněncem vlády České republiky pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Prohlásil to sám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dva roky poté však sám Bartuška v rozhovoru pro časopis Respekt tvrdí, že termín «dostavba» není správný, že nejde o dostavbu, nýbrž o zcela nové bloky, které budou žít svým vlastním životem nezávisle na současných dvou.
Tak to podle něj prý stálo i v dokumentaci, kterou ČEZ dal všem třem zájemcům o tuto zakázku. Ale toto zadání bylo připravováno několik let. A pokud vládní zmocněnec nevěděl, co je v něm napsáno, jak může nadále plnit svou funkci, aniž by věděl, o co se vlastně v zakázce jedná? A pokud to věděl, znamená to, že celé dva roky lhal?
Nejde přitom jen o název. Tato situace nás nutí k zamyšlení, co dalšího si lidé, kteří rozhodují o dvou nových blocích JE Temelín, nechávají pro sebe. Pokud vládní zmocněnec, který by měl co nejpodrobněji a co nejodpovědněji informovat ministry o všech stránkách projektu, dva roky nevěděl, co vlastně má obnášet, dokáže proniknout do celé složité problematiky jaderné bezpečnosti? Dokáže skutečně důsledně a spolehlivě informovat vládu o všech aspektech bezpečnosti nových bloků?
Jaderná elektrárna Temelín připomíná velký experimentální polygon. Nejdříve tu Američané dostavovali ruský reaktor, pak na něm experimentovali s vlastním palivem.
Soudě podle slov Bartušky, chystá se další experiment, a opět na obyvatelích Jihočeského kraje. Jde o věc veřejnou, která dlouhodobě ovlivní prostředí ve kterém žiji. Dostanu se svými spoluobčany i relevantní odpovědi na toto téma?