Takzvaný zIndex zahrnuje jedenáct dílčích ukazatelů, mimo jiné počet zakázek s otevřenou soutěží, nákupy na přímo, počet účastníků zakázek či kvalitu připravenosti jednotlivých tendrů. Jedním z ukazatelů je i používání jako hlavního kriteria pouze ceny nabídky. Ukazuje se, že pro zadavatele je důležitější právní jistota než nákup výrobku či služby s co nejlepším poměrem ceny a výkonu. Právě ministerstvo obrany přitom proinvestovalo za poslední tři roky 85 miliard korun v rámci soutěží, ale další nákupy se vůbec nesoutěžily.
Již v minulém roce, přes neustále stesky na nedostatek financí, nebyl schopen resort obrany proinvestovat 4 miliardy korun. Dnes je situace podobná a tak se ministerstvo všemožně snaží utrácet. Příkladem může být uvažovaný nákup dvou strojů CASA či nákup mobilních radarů MADR. Přitom stále není schválena Koncepce výstavby Armády ČR, která na základě požadavku poslanců má být předem projednána ve výboru pro obranu. Vláda sice schválila Dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2030, ale takzvaný KVAČR je podstatný pro uchování a rozvoj schopností armády. K tomu je nutno přičíst i přípravu rozpočtu kapitoly 307, která již běží.
Je nutno si uvědomit a jsem tomu rád, že si obtížnou situaci české armády postupně uvědomuje nejen politická representace, ale i široká veřejnost. Nicméně nefunkčnost akvizičního systému, zrušení Národního úřadu pro vyzbrojování, nedokončený KVAČR, nepříliš povedená reorganizace AČR, personální nestabilita a nenaplněnost armády či nedokončená branná legislativa jsou vražednou kombinací pro zajištění obranyschopnosti České republiky. Pokud k tomu přičteme nové bezpečnostní hrozby, pak pohled na realitu stavu naší armády nikoho nepotěší.
Výbor pro obranu řadou svých usnesení jasně deklaroval posílení kontrolní funkce vůči resortu. Zároveň deklaruje podporu spolupráce s AČR i ministerstvem. Podle mého názoru je nutno co nejrychlejší schválení KVAČR a zlepšení akvizičního procesu. Provázanost dlouhodobého rozvoje ozbrojených sil ČR se střednědobým a ročním plánováním je nutným předpokladem pro efektivní nákupy vojenské techniky a k budování schopností našich jednotek. Osobně se domnívám, že tlak na pouhé „utrácení“ peněz v resortu, může způsobit opačný efekt. Kdy se nakoupí drahá technika, která nezvýší požadované schopnosti armády a obranyschopnost země. Navíc nevyřeší ty problémy, se kterými se armáda potýká. Což je nedostatek profesionálních vojáků v počtu jedné brigády.
