Ty si musejí přes pohled do zpětného zrcátka vyřešit sami sociální demokraté. Je to jejich povinnost a zodpovědnost v průběhu sto čtyřiceti let činnosti ČSSD na naší politické scéně.
Když poslouchám současného premiéra, který stále pokračuje v politické i osobní dehonestaci představitelů ČSSD, pak se velmi podivuji nad některými vstřícnými názory vůči ANO 2011. A to nejen proto, že ANO 2011 samo jako nejlepší variantu většinové vlády považuje pravicovou koalici s ODS. Jakoby někteří z nás zapomněli na svá slova v předvolební kampani, ve které slibovali nulovou toleranci vládě, kde bude sedět trestně stíhaný premiér. V minulém týdnu jsme se veřejně dozvěděli, že celá dezinformační kampaň kolem těžby lithia, měla za cíl oslabit ČSSD. Proč se tato kauza nepřipomene zástupcům KSČM, SPD a ANO 2011, kteří ji politicky zneužili. Proč sociální demokraté mlčí vůči lžím A.Babiše k církevním restitucím, ke zvyšování důchodům či k hospodaření státu. To opravdu byli naši ministři a náš premiér tak neschopní? To přece není pravda a za pravdu je třeba bojovat.Tak jako zkušený řidič sleduje dění za sebou, měli by i politici hledat ve zpětném zrcátku svá pochybení a své sliby. Důvěra veřejnosti se velmi těžko buduje, ale velmi lehce ztrácí. Proto se divím, že se vracíme do starých kolejí, ovšem nyní jako velmi slabý sparing partner. Již si neuvědomujeme, že vládní sevření s ANO 2011 nás přivedlo k historické porážce. Proč se objevují tací, kteří po tomto chomoutu chtějí dobrovolně sáhnout. Jedna věc je prosazování priorit volebního programu, a tady opravdu nevidím nějakou větší legislativní aktivitu ČSSD. Druhou věcí je spoluodpovědnost za vládnutí. Chytat kočku za ocas a přitom si klást nemístné a pro voliče absolutně nesrozumitelné požadavky na konkrétní posty ve vládě, je politickou chybou. Tak jako je chybou nedodržet sliby, dané v průběhu předvolební kampaně.
Nevím, zda je někdo hluchý či slepý a nevidí každodenní útoky A.Babiše a jeho blízkých na ČSSD. Nebo jsou snad upřednostňovány osobní zájmy některých vlivných sociálně demokratických politiků před zájmy strany a České republiky. Poslouchám i názory politologů, že by demokratické politické strany měly nějak tolerovat menšinovou vládu A.Babiše. Prý z důvodu budoucnosti České republiky a jejího prozápadního směřování. Problém ovšem je, že dnes jde právě o budoucnost naší země a o zachování jejích demokratických hodnot. Přece nelze zapomínat nato, co se za dobu koaliční vlády událo a také na úzký mocenský pakt, uzavřený mezi současným prezidentem a současným premiérem. Právě krátká paměť a kolaborace ve vlastním osobním zájmu je dlážděnou cestou do politického zatracení. A rozhodně není cestou k obnovení důvěryhodnosti.
