Rozumím tomu, proč se o původu války na Ukrajině nesmí mluvit. Zřejmě proto, že se politici a pro vládní masmédia bojí odpovědět na otázku: Proč Rusko na Ukrajinu zaútočilo?  A pokud by přece jen chtěli evropští politici na tento dotaz odpovědět, pak aby si zachovali tvář, stejně se budou držet svých lží a svého oportunismu, protože dnes již Evropská unie není, co bývala.

Evropa byla po druhé světové válce pod bezpečnostním deštníkem USA a také pod jejich politickým vlivem. Proto ta současná hysterie po změně kurzu nové americké administrativy. Ovšem tlak na navýšení zbrojení není vyvolán slovy Donalda Trumpa o zvýšení vojenských rozpočtů na 5 % HDP, ale obavou, že Evropa zaspala svou obrany schopnost, a tudíž nebude schopna plnit bezpečnostní garance a sliby, které dala ukrajinským přátelům.

Zároveň toto hledání „vnějšího nepřítele“ umožní stočit pozornost veřejnosti na jinou kolej, než jsou současné ekonomické a sociální problémy způsobené evropskými lídry. Evropa by neměla obviňovat současného amerického prezidenta z chyb, které sama svými rozhodnutími způsobila. Nicméně je třeba si zároveň uvědomit, že další zvyšování vojenských výdajů půjde na úkor zvyšování státního dluhu a dluhové služby nebo na úkor výdajů za veřejné služby, jako je zdravotnictví, školství nebo dopravy. Což sníží nejen kvalitu, ale i jejich dostupnost.

Nebyl to ani Donald Trump, ani Musk či Zuckerberg, kdož zpackal digitální stavební řízení, zrušil superhrubou mzdu bez náhrady, zvýšil daně a poplatky občanům. Rozhodně také nemohou za vysoké ceny energií, za kritický stav naší armády či za nedostatek peněz ve zdravotnictví, školství či justici. Je jasné, že jde o reálnou a záměrnou politiku současné české vládní koalice.