Zajímavé bylo i vystoupení gen.majora T.Kivinena na téma priority obrany Finska. Finská armáda má velmi málo profesionálních vojáků a je založená na povinné vojenské službě a na dobrovolnících. Bylo zajímavé pozorovat hrdost všech, kteří se jakýmkoliv způsobem zapojují do obrany země. Důležitou součástí aktivit je účast finské armády na zahraničních misích a to v počtu 500 osob. Poté gen. Major L.Puranen předvedl, jak má být vedeno plánování a vojenské nákupy. V rámci připravované modernizaci finských vzdušných sil (náhrada za letouny F/A 18 Hornet) proběhne výběrové řízení na nákup nových letounů. Finsko má celkem 67 letounů a tato zakázka má proběhnout v letech 2025 až 2030, přitom přípravy běží již dnes. Součástí zakázky může být i náhrada cvičných letounů, což by mohlo být zajímavé pro českého výrobce Aero Vodochody.
První den návštěvy Finska byl ukončen návštěvou CEO Arctica. T.Vaurasta představil tuto společnost, která se zabývá záchranou a zejména zajišťováním plavby v zamrzlém Baltickém moři. K dispozici má 9 ledoborců. Naše delegace navštívila ledoborec Urho, jehož technické parametry jsou: délka 106,6 metru, největší šířka 23,8 metru, výkon 16,2 MW, rychlost 18,5 kn a výtlakem 185 tun. Exkurze po lodi byla velmi zajímavá s odborným výkladem člena posádky ledoborce Urho.
22.9. proběhl kulatý stůl ve finském parlamentu. Úvodní slovo přednesla M.Lohela, předsedkyně parlamentu. Předseda Stálé delegace Finské republiky do PS NATO I.Kanerva a členové výboru pro obranu a zahraničí M.Kari a A.Kaikkonen nás seznámili s prací výborů, současnou politickou a bezpečnostní situaci. Následovala beseda s ministrem zahraničí T.Soini na téma změn v nordické bezpečnosti. Po návštěvě parlamentu a ministerstva zahraničních věcí jsme se přesunuli na FIIA (Finnish Institute of International Affairs). Tématy diskuse byl vztah k Ruské federaci, bezpečnostní situace na Ukrajině a kybernetická bezpečnost. A.Moshes uvedl přednášku na téma Rusko-Západ a Ukrajina. M.Haltzel s pohledem USA na důležitost Nordického a Baltického regionu. Poslední diskuse proběhla se specialisty na kybernetickou bezpečnost, kde tématem byla realita kontroly kybernetické bezpečnosti a hybridní národní a nezákonné kybernetické aktivity.
23.9. nás přijal prezident Finské republiky Sauli Niinisto. Vystoupení pana prezidenta i následná diskuse se věnovala současné bezpečnostní situaci, vztahům s RF, možností řešení stabilizace Sýrie, migrační krize i možného vstupu Finska do NATO. Pan prezident zdůraznil, že vlastní rozhodnutí o vstupu do Severoatlantické aliance musí udělat Finové a že toto rozhodnutí je velmi svázáno s rozhodnutím Švédska. Z jeho slov vyplývá, že pokud by se Finsko rozhodlo vstoupit do Aliance, pak jedině společně se Švédskem. Odpoledne se oba podvýbory rozdělily a já jsem pokračoval trajektem v cestě do Estonska.
24.9. proběhlo zasedání našeho podvýboru pro energetickou a enviromentální bezpečnost v estonském parlamentu. Diskusní panel se zabýval kybernetickou bezpečností. K.Ainge hovořila o politice kybernetické bezpečnosti v Estonsku a její kolegové
M.Tikk a R.Ottis o vlastní kybernetické bezpečnosti a její strategii. Druhý panel se zabýval bezpečnostními tématy ve vztahu k Ukrajině a k RF. K.Stoicescu nás seznámil s modernizací ruské armády a E.Tucky s energetickou bezpečností regionu, zahrnující nejen Estonsko, ale i Litvu a Lotyšsko. Odpoledne jsme navštívili firmu Cybernetica AS, kde nás manažer firmy A.Usk seznámil s jejími výrobky. Závěrem jsme navštívili Centrum of Excellence NATO CDC (Cyber Defence Centre), kde nás seznámil Jens van Laak s tuto důležitou institucí.
Poslední den byl ve znamení návštěvy letecké základny Amari, kde nás provázel R.Valge. Tato základna je strategickou základnou pro vzdušnou obranu Estonska, a to jak na základě NATO Baltic Air Policing, tak umístění amerických vzdušných sil. Mimo jiné Estonsko vydává na obranu 2,05% HDP. Od roku 2006 do roku 2015 narostl počet vzdušných incidentů z RF z 10 na současných 236. Je nutno si uvědomit, že estonské vzdušné síly disponují dvěma letouny An- 2, dvěma C-145, dvěma cvičnými L-39 a čtyřmi vrtulníky R-14. Tudíž celá vzdušná obrana zahrnuje pomoc členských států NATO. V porovnání s těmito silami se jeví ruské síly dislokované v blízkosti hranic s Estonskem (291 letounů a 259 vrtulníků) jako chudý příbuzný. To, co je důležité je kolektivní ochrana a obrana v rámci NATO. Přesto, že počet Estonců nedosahuje 1,4 milionu osob, jejich hrdost a ochota bránit svoji svobodu je velmi vysoká. Armáda spoléhá na iniciativu řady dobrovolníků, kteří armádě ve svém volném čase pomáhají. Trochu jsem si posteskl nad poněkud apatií našeho národa ve vztahu k zajištění obrany a bezpečnosti České republiky.
