Z tohoto pohledu je dobře, že sociální demokracie ukončila vyjednávání o vládě, kde by nejen hrála druhé housle, ale kde by měla zároveň nasazenu psí hlavu nenapravitelné politické vyžírky. Proto mne překvapuje nerealistický a poněkud málo pochopitelný návrh z dílny KDU-ČSL, vytvořit duhovou koalici z demokratických politických stran. Odvážná to myšlenka, která však postrádá podmínku nutnou a to tolik potřebných 101 hlasů. Přece autoři nemohli předpokládat, že jim v tomto úsilí bude pomáhat V.Filip a T.Okamura. Ti, přece již za svoji podporu třicet stříbrných dostali, a to v podobě funkcí v poslanecké sněmovně.

Člověk nemusí být zarytým demokratem, aby nechápal, že se k moci dostaly tři protestní strany. Strany, které kritizují polistopadový režim, dokonce i naše členství v NATO a v EU či parlamentarismus, jako takový. Prostě stát chtějí řídit jako svoji firmu, a to bez ohledu na mínění opozice či široké veřejnosti. Ta svojí většinou prozatím mlčí, protože se naší ekonomice daří a protože A.Babiš budí zdání, že nachází peníze pro své falešné sliby. Ale již dnes je otázkou, v jaké konečné podobě a pro které voličské skupiny nakonec budou zákony určeny. Ale pro poslance ANO 2011, KSČM a SPD je přece důležitější, že konečně makáme.