Poslední dobou, jako by vládní představitelé zapomínali, že demokracie je diskuse a že bez ní dochází k omezování svobody slova i k oklešťování demokracie. Názorová rozmanitost je to nejlepší, co v každé demokratické společnosti může být. Dialog je vždycky střetáváním, ve kterém se ze dvou stanovisek musíme setkat u věci, která je základem věcného myšlení , a bohužel to je něco, co v dnešní době schází ve vzdělávacím systému. Možná, že si vláda vůbec neuvědomuje, co činí, ale pokud se 55 % občanů bojí říci svůj názor, pak v naší společnosti není něco v pořádku.
Mohu rozumět tomu, že mladší generace si nepamatuje ony hrůzy a selektivní spravedlnost před listopadem 1989, kdy byl uzákoněn jeden názor a byl také prosazován jakýmikoliv prostředky. Dnes vládní garnitura, veřejnoprávní média, řada soukromých „nezávislých“ médií, rozliční aktivisté a samozvaní progresivisté vytvářejí opět PR obraz jediného, tedy toho správného názoru. A to bez ohledu na realitu, negativní dopady na životní úroveň občanů a na životní prostředí. Cenzura prorůstá státním i veřejným aparátem, skomírá fungování demokratické společnosti a kritický pohled na její budoucnost.
Jako by Evropa zapomínala schopnost porozumět historickým okolnostem, v nichž se nacházíme. Jako by ani nechtěla vyvodit z nich konkrétní praktické důsledky a kroky, na nichž záleží přežití národů. Západ opouští své výdobytky, které naši předkové prosadili svojí krví, aby se Evropa stala světovou hospodářskou a politickou jedničkou. Výsledkem je jistý sebeklam, úpadek kolektivní racionality a absence pragmatické politiky, což má nakročení k naprosté mocenské marginaci. Přitom strategie Západu byla velmi efektivní, kdy zahrnovala ochranu trhu a podporu expanze, zahrnovala světonázor založený na vědeckých poznatcích a politickou filozofii liberalismu.
Společnost ztratila úctu k člověku, ke společnosti a k přírodě. Podstata myšlení není dnes věcná, ale pouze digitální a empirická. Atmosféra strachu se z politických elit přelila do celé společnosti. Namísto méně regulace a více svobody, dnes Evropská unie prosazuje více regulací a omezování. Současná vláda může být ráda, že na rozdíl od jiných zemí, Češi, Moravané a Slezané vyjadřují svoji nelibost klidně a s nadhledem. Nicméně vždy platilo a stále platí, že pokud lidé začnou většinově odmítat politiku vládních stran, pak je třeba vyměnit politiky a nikoliv národ.