Proč si vláda zaslouží nedůvěru veřejnosti

Ing. Antonín Seďa

SOCDEM
mimo zastupitelskou funkci

Proč si vláda zaslouží nedůvěru veřejnosti

Vláda ustála silou hlasů poslanců a poslankyň ODS, TOP 09 a VV vyslovení nedůvěry, která reflektovala nejmenší důvěru české veřejnosti od roku 1989.

Namísto toho, aby si vláda položila otázku, kdeže vězí tak nízká důvěra občanů České republiky, razí tezi o nutnosti reforem, ať to stojí co to stojí. A nezajímá ji, na čí úkor budou tyto reformy realizovány.Slovy pana ministra Kalouska, přece nám do toho nebudou kecat odboráři, my si o naší důvěře rozhodneme sami tady v poslanecké sněmovně. A tady je podle mého názoru podstata vládnutí této samozvané mesiášské vlády.

Kolik řečí padlo o tom, proč je nutné diskutovat navrhované reformní zákony s opozicí a se sociálními partnery. A namísto toho je to pouze pseudodiskuse nebo spíše monolog vlády. Prostě dialog hluchých, kteří rozhodují. A to největší problém současné vládní koalice. To si uvědomují sami občané, kteří nevěří nejen vládě, ale i jednotlivým politickým stranám. Je to prohra demokratických hodnot a krize důvěry v hodnoty, které tady byly založeny v listopadu 1989. Ale ani tohle není pro současnou vládní reprezentaci podstatné. Dokonce pro tyto strany není důležité ani plnění jejich volebního programu či programového prohlášení vlády. Cílem Nečasovy vlády je uskutečnit demontáž sociálního státu a privatizace veřejných služeb.

Od opozice se čeká její opoziční role a také oprávněná kritika takovéhoto vládnutí. Je nutno poukazovat na nesystémové kroky vlády a její nehospodárnost. Kriteriem posuzování úspěchů či neúspěchů vlády však musí být přínos pro budoucnost země a zvyšování životní úrovně jejích obyvatel. Prostě nelze obelhávat občany donekonečna a nelze strašit, tu Řeckem, tu komunisty či Marťany či oranžovou nákupní síťovkou. Je však nutno mít na paměti, že existují návrhy, které lze v budoucnu upravit a změnit, ale existují i kroky, které budou nevratné. Například vyvedení peněz z průběžného důchodového systému či privatizace zdravotnictví či dalších veřejných služeb.

Je legitimní, když vláda prosazuje svůj politický program, za který byla zvolena do poslanecké sněmovny. Ale pokud tento program obchází či si z něj udělala trhací kalendář, pak svoji legitimitu ztrácí. A to je případ současné vládní koalice, kterou pospolu udržují pouze výnosné pašalíky a postupné prorůstání podnikání do politiky. Sliby chyby, dalo by se zdůraznit voličům ODS, TOP 09 a VV. Ale co ti ostatní občané, kteří nesouhlasili a nesouhlasí s kroky současné vlády. Prosté popření politického programu je základem soudržnosti vlády, která si nedůvěru občanů opravdu zaslouží.