Psal se rok 2013 a zákrokem elitního útvaru na Úřadu vlády tehdejšího premiéra P.Nečase se odstartovala éra Zemanovi úřednické vlády a toto období do předčasných voleb umožnilo hnutí ANO 2011 zabodovat a vstoupit do současné vládní koalice. A do třetice, organizační změny policie, které jsou výhradně v kompetenci policejního prezidenta a ministra vnitra, se vinou nejvyššího státního zástupce a také ministra spravedlnosti za hnutí ANO zpolitizovaly.
A opět došlo k vládní roztržce, která přes neúspěšný pokud diskreditace policejního prezidenta a kdoví koho ještě na Výboru pro bezpečnost , bude mít možná pokračování na plénu sněmovny i v průběhu předvolební kampaně do krajských voleb a do třetiny Senátu.
Proč tohle připomínám a co mají společné tyto tři aktivity, které rozhodovaly a rozhodují o osudu vládnutí v této zemi? Je to Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a jeho propojení na některé státní zástupce. A všechny tři velmi podobné činnosti ukazují, že v Policii České republiky i ve státním zastupitelství není něco v pořádku. Přinejmenším je to dlouhodobá politizace elitních policejních útvarů, porušování ústavního pořádku ČR, trestního zákona a zejména předpisů, jimiž se česká policie řídí. Není přece normální, aby vrcholní policisté vyjadřovali nedůvěru svým nadřízeným i kontrolnímu orgánu přes média mimo nastavená pravidla. A také není normální, aby elitní policisté dělali domovní prohlídku či přímo zatýkali na ulici, a už na ně přitom čekaly televizní štáby. Pak je otázkou, komu ten vyšetřovací tým vlastně slouží za peníze daňových poplatníků? A zda nejsou některé kauzy účelově vybírané a sloužící k dehonestaci politických protivníků.
„Myšlení některých žalobců a politiků zavání totalitou“, uvedl advokát Tomáš Sokol, jako reakci na politické ovlivňování reorganizace policejních útvarů. „Skandální postup státních zástupců, kteří vyslýchali policejního prezidenta za navrhovanou reorganizaci. Nejde o konflikt mezi ČSSD a ANO 2011, nýbrž o konflikt mezi orgány činnými v trestním řízení, utrženými ze řetězu a polistopadovou parlamentní demokracií, uvedl Bohumil Doležal. Zároveň dodal, že monopolní autoritářský stát „nových pořádků“ Andreje Babiše, dostal ránu. Prostě proto, že se demokratičtí politici postavili proti monopolizaci moci, kterou pan ministr financí představuje svým vlivem na média a na veřejnost. Přitom nejde o transparentnost a boj proti korupci, jak s oblibou hovoří A.Babíš, ale o pojetí demokracie, v níž mají rozhodovat členové exekutivy a volení zástupci lidu a nikoliv sobě vyvolení oligarchové, vlastníci sdělovacích prostředků či dokonce sebou založených politických stran či hnutí.
To, že se hnutí ANO 2011 stoprocentně nepodařilo někoho zdiskreditovat, hovoří i vyjádření ministra financí, že ČSSD nám nabila a tudíž předěláme předvolební kampaň tak, že budeme poukazovat na korupční chování hejtmanů. Zároveň ANO 2011 nebude podporovat vyšetřovací komisi k činnosti ÚOOZ a státních zástupců, ale navrhne vystoupení aktérů kauzy na plénu poslanecké sněmovny. To přece nemá logiku, protože pouze vyšetřovací komise je orgán, který může konat. No uvidíme, jak se kauza dál vyvine, nicméně z tohoto jasně vyplývá, že Šlachtagate byla od samého počátku připravená akce s politickým pozadím. Přitom pokud by pana plukovníka Šlachtu chtěl policejní prezident odstranit, pak by to mohl udělat jinak. Přece je naivní si myslet, že jakákoliv funkce je garantována a že ji není třeba před veřejností a zejména před nadřízenými obhajovat. To si snad nemyslí ani vysocí představitelé ÚOOZ. Ale opět zkušenost z blízké minulosti, kdy se pan Kubice, dříve ředitel ÚOOZ, jaká že to náhoda, stal se za své zásluhy ministrem vnitra.
Zároveň se ukazuje, že veřejnost je velmi rozpačitá a celá kauza se negativně dotkne důvěryhodnosti Policie ČR. Část mediálního světa podléhá politické demagogii a ovlivňuje v tomto sporu veřejnost jedním názorem. Nevládní a neziskové organizace by měli spíše působit na politiky a ne suplovat hlas občanů a jejich názor. A když jsme u připravenosti celé akce, pak nelze nepřipomenout akci pana Jančury, který okamžitě polepil své oranžové autobusy anti Chovancovou reklamou. Tohle realizovat přece také nelze ze dne na den.
Postoj rozumné a realisticky smýšlející části politiků je zřejmý, a to zřízení vyšetřovací komise poslanecké sněmovny, která by se měla zaobírat nikoliv plánovanou reorganizací policie do roku 2020, mimochodem naplánovanou již v roce 2007, ale právě politizací této reorganizace ve prospěch politiků a aktivitami policistů ÚOOZ i některých státních zástupců.
Být politikem znamená vždy riskovat při svých rozhodnutích a za ně nést politickou odpovědnost. Bez toho není demokracie demokracií. A odpovědný politik se pozná od toho nezodpovědného a populistu dvojím způsobem. Za prvé, že si dokáže stát za svým názorem, a to dokonce i menšinovým a postupem času dokáže přesvědčí občany o své pravdě a o jejich omylu. Protože i veřejnost se může mýlit, ať již pod dojmem dezinformací či naopak cílené propagandy. A za druhé, na konkrétní problémy navrhuje konkrétní řešení a ne pseudořešení. Protože nic není pouze černé, ani pouze bílé. Ale zároveň je nutné o navrhovaném řešení přesvědčit širokou veřejnost. A to je věc politické odvahy. Prostě politik by neměl být populista. Měl by mít pokoru vůči jiným názorům, měl by být slušný ve svých aktivitách a zejména by měl mít odvahu své názory prosazovat na veřejnosti. Prostě by se neměl nenechat zmást či zastrašit dnes většinovým názorem, který se nezakládá na pravdě.
