Starejme se o mezigenerační solidaritu ve společnosti. Je velmi důležitá

Ze své vlastní zkušenosti vím, že žijeme tak, abychom se nemuseli za své životy a svoji práci stydět. A abychom po sobě zanechali hodnoty, na které budou moci naše děti a vnoučata navazovat. Proto mne mrzí a dokonce štve, když si současní vládnoucí politici berou za rukojmí občany starší generace. Zároveň účelově rozděluje společnost tím, že neprávem ukazují na „viníky“ současných dluhů státu. Jedno přísloví říká, že pro pravdu se každý zlobí. Problém současné vlády je však v tom, že si pravdu nechce připustit, ale naopak své lži brání cenzurou, za pomocí PR a obviňováním lidí z dezinformací.

Je třeba vidět, že starší generace volí mír a ne válku, podporuje národní hodnoty a prosperitu země. Přesto, že volby dopadly ve prospěch vládní pětikoalice, více jak 50% hlasů propadlo, zejména hlasů generace, která pamatuje. Ta zároveň nemůže prohrát, protože rodiče a prarodiče volili budoucnost nikoliv pro sebe, ale pro mladé, kteří by měli cítit pokoru a empatii vůči těm, kteří za dnešní svobodu a demokracii umírali či strádali. A nejednalo se pouze o disidenty, ale jednalo se právě o starší generaci, která zažila na vlastní kůži nejen předlistopadové období vlády komunistické strany. Ale která na svých bedrech pocítila ekonomickou transformaci po listopadu 1989. A která si velmi váží nabité svobody.

Zkušenosti, ať již životní, pracovní či morální v minulosti získané jsou nepřenositelné. Proto je důležité naslouchat těm starším a poučit se. Dnešní doba je hektická a často je problém se v ní orientovat. Pouze lidé zkušení se zdravým selským rozumem mohou rozlišit pravdu od lži. Souhlasím, že v každé společnosti existují podvodníci a také ti, kteří jim naletí. Aby toto riziko bylo co nejmenší je třeba pečovat o mezigenerační solidaritu a nikoliv generace vzájemně rozdělovat. Mimochodem tak, jak se o to pokoušejí pravicové strany v průběhu každé předvolební kampaně.

Vše začíná výchovou, vzděláním a osobním příkladem. Základem je kvalitní život v přítomnosti, protože ten ovlivní naši budoucnost. Je třeba obnovit přirozenou lidskou komunikaci a empatii. Té se v poslední době nedostává nejen u občanů, ale i u mnohých politiků. A to na všech úrovních správy státu, kraje či obce. Zahraniční návštěvníci o nás tvrdí, že jinak myslíme a jinak mluvíme. Proto je třeba míti na paměti, že pravda bolí chvíli, ale lež pořád. Nenechejme se otrávit strašením současné vlády či parlamentní opozice, začněme používat rozum a svá srdce. Mějme úctu k naší historii, k našim předkům a važme si jeden druhého. Protože jen soudržná společnost je odolná vůči všem hrozbám, které ohrožují budoucnost nás všech. Chraňme své zájmy a odmítejme skákat, jak cizí moc píská.