Nicméně přestupy či přesuny politiků nepřestaly. Začalo se jim říkat političtí přeběhlíci, protože tu umožnili sestavení koalice, tu se prostě rozešli s vedením politické strany. Řada z nich se dokonce pokusila a stále se pokouší zakládat nové politické strany či nová politická uskupení. Zřejmě proto, jak ne nadarmo říká současný prezident: Jen blbci nemění své názory. A já bych dodal, i politické hávy.
Důvody přestupů či přeběhlictví mohou býti různé. Tu osobní nevraživost mezi členy, tu neukojené osobní ambice, tu uplácení rozličnými prebendami či vidinou nové politické budoucnosti. Dříve bylo markantní, že se vše odehrávalo spíše ve vysoké politice, ovšem nyní se zájem přesunul i na krajskou či komunální úroveň. A po pravdě řečeno to může souviset s nezájmem občanů o politiku jako takovou či jejich nechutí se v ní jakkoli angažovat. Pak je nutno kandidáty lovit i v jiných vodách. Říká se, že je politika špinavá. Já na to vždycky odpovídám, že není špinavá politika, ale někteří politici. A to platí ve všech politických stranách či hnutích a dokonce na všech úrovních zastupitelské demokracie.
Fenoménem v přeběhlictví či náboru staronových tváří je politické hnutí ANO 2011. To sice vzniklo jako protestní strana vůči politickému establishmentu, nicméně do sebe pojalo řadu bývalých politiků, od komunistů počínaje až po pravicové konzervativce. Ale není to pouze případ ANO 2011, ale třeba i Pirátů. Máme případ z našeho města, kdy zastupitel zvolený za jedno politické uskupení nejprve přeběhl k radniční koalici a za odměnu se stal uvolněným radním. Aby se vzápětí stal Pirátem a dokonce jejich poslancem. A protože se nehodí být dvakrát placen, pak se z uvolněného radního stal radní neuvolněný. Nicméně o náhrady za nevyčerpanou dovolenou se přesto nezapomněl přihlásit.
Kritika starých politiků, kterým se začalo říkat političtí dinosauři, umožnila nástup nových protestních stran a hnutí. A to nejen u nás. Přitom se již nehodnotí programová ukotvenost politiků, jejich odbornost, zkušenosti či morální předpoklady. K veslu se zároveň dostali staronoví politici, ale v jiném politickém hávu. Jako chameleoni zatracují své bývalé ideály a programy, protože berou politiku pouze pragmaticky a zištně. Osobně se obávám, že tento trend bude nejen pokračovat, ale že se dokonce daleko více rozšíří i na komunální úroveň. Výsledkem ovšem bude další zklamání občanů z politiky a z politiků, jako takových.
