Ještě novičok
Pane inženýre, se zájmem jsem si přečetl Vaši odpověď. Zaujal mne zejména Váš pohled na spojence. Píšete, že věříte spojenci Británii více než okupantovi z r. 1968. A co zrada "spojence" V. Británie v r. 1938? Co lhaní spojence V. Británie o zbraních hromadného ničení v Iráku? Přiznám se, nevěřím ani jedné straně dokud se reálně neprokáže původ smrtelného jedu, po kterém se oba postižení zázračně uzdravují. Opravdu si myslíte, že jedné či druhé staně lze věřit? Já ne.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
06.04.2018 11:35:04 - Ing. Antonín Seďa
Ano, myslím si, že je třeba spojenci věřit. Od Mnichova 1938 uplynulo řadu let a os té doby se stala Velká Británie naším spojencem. A určitě by jste se divil, jak řada Britů mají stále vůči tehdejšímu Československu výčitky svědomí. O lhaní v Iráku jsem již psal, takže pouze stručně. Irák vyráběl, skladoval a hlavně použil chemické zbraně. To jsou fakta. že se nenašly chemické zbraně tam, kde se očekávaly je jiná věc. Ptám se, kde zmizeli vědci, kteří na nich pracovali? Protože schopnosti vyrobit chemické zbraně v Iráku zůstali. A co se týká ruské okupace, přece ještě dnes se jiné země potýkají s podobným přístupem RF. Namátkou zmíním kromě Krymu Gruzii, Podněstří či východní Ukrajinu. Takže ano, pro mne je důvěryhodný náš spojenec.
