Mladí, pěkní, ale bez životních a pracovních zkušeností
Jiří Čunek, senátor, hejtman: „Je špatně to, že se do čela velmi často dosazovali lidé, kteří za sebou neměli životní zkušenost. Tím myslím Stanislava Grosse. Většinou nejde pouze o otázku jednoho roku nebo jednoho volebního období, ale dávali do čela jen lidi, o nichž si mysleli, že mají dobrý image. Jenže v praktické politice nemohli dobře uspět, protože Gross neměl žádné zkušenosti, pouze politické, a stejně tak Sobotka. A bohužel si myslím, že Hamáček je na tom velmi podobně, že mladí politici, kteří nastoupí do politiky, tak se naučí dobře jednu věc. Domluvit se za jakoukoliv cenu, i kdyby tu zemi měli prodat.“ Jak Vy hodnotíte skutečnost, že ČSSD volí do svého čela vesměs lidi bez praktických životních a pracovních zkušeností? Není i toto důvod tristních volebních výsledků ČSSD v několika posledních volbách?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
30.05.2019 12:33:15 - Ing. Antonín Seďa
K tomu, aby člověk byl dobrý politik nestačí pouze životní zkušenosti, odborné znalosti či jazykové schopnosti. K dobrému politikovi je třeba mít zejména důvěru veřejnosti. A pokud si vzpomínám, tak jak Stanislav Gross, tak Bohuslav Sobotka tuto důvěru mnoho let měli. Problémem ovšem je, že jako premiér má jakýkoliv politik úplně jinou odpovědnost a musí řešit takové problémy, které dříve řešit nemusel. K problémům přispívá i náš volební systém neumožňující nějakou smysluplnou většinovou vládu. A to není problém pouze ČSSD, ale i ODS či KDU-ČSL. Stačí se podívat na předchozí vlády, aby se našel nějaký případ morálně pokleslého politika. Již T.G.Masaryk říkal, že demokracie je diskuse. Nicméně k diskusi je třeba mít dostatečně fundované a k diskusi ochotné partnery. Když se podíváme na současnou politickou situaci, pak značná část politiků diskutovat nehodlá a volí jiné, pro něj daleko jednodušší metody. Například dobře zaplacenou PR, populismus či nacionalismus. V takovém prostředí se pak těžko prosazují programové priority. A když jsme u toho našeho prezidenta, pak dnes nestačí Nebát se a nekrást. Dnes se politika nachází často ve virtuálním světě médií, které výraznou měrou ovlivňují popularitu jednotlivých propagandistů. Proto bych k té životní i pracovní zkušenosti doplnit i morální integritu toho kterého politika. A tak jako v jiných demokratických politických stranách, tak také v sociální demokracii volí svého předsedu členské základna či její volení zástupci. Problém bych spíše viděl v zákulisní politice, ve které se jako ryba ve vodě daří různým šíbrům, lobistům či rozličným šedým eminencím, které sice nemají politickou odpovědnost, zato mají velký vliv na rozhodování politiků. Tady bych viděl největší problém současné politické scény v České republice a nejen v ní.
