Podpora terorizmu
Bývalý předseda vlády a ministr zahraničních věcí Kataru Hamad bin Jassim Al-Thani před několika dny v rozhovoru pro rádio BBC uvedl, že jeho země prostřednictvím Turecka poskytovala nejrůznější podporu a pomoc ozbrojeným opozičním skupinám v Sýrii. Spolupracovala přitom se Spojenými státy, Saúdskou Arábií, Jordánskem, Spojenými arabskými emiráty i přímo s Tureckem. Všechno to začalo v roce 2007 – rok poté, co Izrael utrpěl v jižním Libanonu těžkou porážku v bojích proti Hizballáhu. Podle bývalého katarského ministerského předsedy se Katar ohledně Sýrie řídil pokyny Spojených států a Saúdské Arábie. Lze, dle Vás, z těchto informací vyvodit fakt, že dva z hlavních členů NATO, USA a Turecko, podporovaly či stále podporují teroristická hnutí na Blízkém východě? Podporuje pak i NATO a tím i naše země teroristické akce na Blízkém Východě (Sýrii)?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
23.11.2017 6:36:32 - Ing. Antonín Seďa
Nevím, nakolik jsou tvrzení bývalého politika Kataru pravdivá, ale myslel jsem si, že Katar je nezávislou zemí na komkoliv. To, že na blízkém východě zuří po staletí válka mezi šíty a sunity je jasné, tak jako vliv světových velmocí v daném území. svoji politiku tu hraje nejen Saudská Arábie či Irán, ale i USA, Turecko, Izrael či Ruská federace. Takže z tohoto bych vůbec nevyvozoval nějakou podporu teroristickým organizacím. Problémem je totiž vůbec definovat tyto teroristické organizace, protože například v Sýrii to byli ozbrojené složky, které bojovali jako opozice vůči prezidentovi a diktátorovi. S tím ovšem NATO, jako mezinárodní organizace nemá nic společného. Aliance je řízena jednomyslným rozhodnutím všech zemí, nemá svoji vlastní armádu, kromě společného velení a zpravodajských služeb. Takže to, co popisuje bývalý premiér Kataru je v prostředí Blízkého východu a nejen tam, běžnou záležitostí. A to ze všech stran sporu. Prolíná se především diplomacie s finanční a politickou podporou. A že se často ti "podporovaní" změní v útočníky, je také pravdou. Stačí si připomenout nejen Hizballáh, ale i Hamás a jejich ozbrojené složky.
