Souhlasíte s následujícím textem a máte pro svou odpověď argumenty?
V souvislosti s osvobozujícím rozsudkem nad zpravodajci vojenské rozvědky a nad Janou Nečasovou kvůli obvinění ze zneužití vojenské tajné služby upozornila komunistická poslankyně Zuzka Bebarová - Rujbrová na jednu podstatnou věc. Zpravodajské služby totiž nikdo nekontroluje a ten, kdo je kontrolovat má – tedy vláda a premiér – na to zřejmě ani nemají čas. „O této situaci přitom už víme deset let a stále je náprava v nedohlednu,“ řekla ParlamentnímListům.cz poslankyně.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
09.06.2015 15:00:34 - Ing. Antonín Seďa
Paní poslankyně je zkušenou političkou a tak by měla vědět, že jak jednací řád poslanecké sněmovny, tak zákon o vojenském zpravodajství stanovuje mimo jiné i kontrolní orgán poslanecké sněmovny. Ten má název Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství a také KSČM tam má svého zástupce. Jinou věcí je rozsah a omezenost kompetencí této komise, protože celá kontrolní činnost je založena na důvěře kontrolního orgánu a ředitele VZ. V tomto konkrétním případě žádná komise nemohla dojít k porušení zákona či odhalit tuto činnost, protože se jednalo o chybu jednotlivce, potažmo omezení kontrolní činnosti v rámci VZ. Na základě tohoto případu došlo k jisté reorganizaci služby tak, aby sledovací a rozhodovací pravomoce byly odděleny, to je, došlo k posílení kontroly. Nicméně stála je nutno zdůraznit a je to tak u všech zpravodajských služeb na světě, že nikdy nebude tato kontrola 100%. Naopak se ukazuje, že přemíra kontrolních mechanismů může způsobit nefunkčnost služby či dokonce ohrožení zpravodajců. A to opravdu není v zájmu nikoho. Otázka osvobozujícího rozsudku je spíše věcí důkazního břemene orgánů činných v trestním řízení. Můj osobní názor je spíše založen na veřejně dostupných informacích a na skutečnosti, že ministr obrany o tomto sledování nevěděl. Jsem totiž přesvědčen, že pokud by zpravodajská služba měla zasahovat v blízkosti premiéra, pak by o tom předseda vlády musel vědět. Závěrem dodávám a tady souhlasím s kolegyní Bebarovou, že o kontrole zpravodajských služeb se mluví drahně let. Vláda připravuje nový zákon, který by měl zavádět dvoustupňovou kontrolu, ale i ten se mi moc nelíbí. V zemích EU či NATO totiž existují různé způsoby kontroly zpravodajských služeb. A podle mého názoru to, co českým službám schází je jeden zákon o zpravodajských službách, který by oddělil rozvědnou činnost od kontrarozvědné a zároveň by ustanovil "dohlédací" orgán nad těmito službami. A zároveň by posílil civilní kontrolu.
