Zhruba dvacetikilometrový úsek železničního koridoru má za sebou rozsáhlou modernizaci, která zahrnovala nejen mezistaniční úseky, stanice a zastávky, ale také tunely a mosty. Po trati začaly jezdit osobní vlaky a rychlíky, expresní spoje se na ni vrátí v polovině příštího roku. Během výluky se vybudoval také nový podchod u zastávky Blansko město a zrekonstruoval železniční most v Dolní Lhotě.
Vlaky na modernizovaném koridoru zatím jezdí podle výlukového jízdního řádu. „Z důvodu zavedení pomalých jízd po výluce pojedou vlaky linky S2 a R19 podle výlukového jízdního řádu. Vybrané vlaky pojedou v odchylných časových polohách a některé zastávky, především Babice nad Svitavou a Adamov zastávka, projedou. Některé vlaky jsou odřeknuty v celé trase. Běžné jízdní řády linek S2 a R19 začnou platit od pondělí 19. prosince,“ uvedl Květoslav Havlík ze společnosti Kordis s tím, že dálkové vlaky budou prozatím i nadále jezdit přes Havlíčkův Brod.
V železniční zastávce Blansko-město se v pátek 9. prosince otevřel nový podchod, který slouží cestujícím i chodcům jako spojnice mezi Starým Blanskem a centrem města. Zároveň došlo ke zrušení železničního přejezdu pro automobilovou dopravu kvůli zrušení úrovňového křížení trati z ulice Rožmitálova a Komenského. Od 19. prosince budou řidiči moci mezi oběma částmi Blanska projíždět po novém přemostění.
Důležitá byla i rekonstrukce železničního mostu v Dolní Lhotě, ke které došlo během výluky. Díky úpravám se snížila především hlučnost projíždějících vlakových souprav, což ocení především lidé žijící v okolí tratě.
Část zmodernizovaného úseku si v sobotu prohlédl premiér české vlády Petr Fiala v doprovodu ministra dopravy Martina Kupky, generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody, jihomoravského hejtmana Jana Grolicha a radního pro dopravu a starosty Blanska Jiřího Crhy.
„Modernizace koridoru a obnovení provozu na trati je výbornou zprávou nejen pro obyvatele Blanska a celého regionu. V uplynulém roce jsme všichni pocítili, jak důležité je pravidelné a četné spojení s jihomoravskou metropolí, které není závislé na husté silniční dopravě. Děkuji všem, kteří se na rekonstrukci tratě podíleli, za skvěle odvedenou práci,“ zhodnotil starosta Blanska Jiří Crha.
Modernizace železničního koridoru mezi Brnem a Blanskem začala v prosinci roku 2021. Od té doby byla na trati vyloučená vlaková doprava a vlakové spoje nahradily autobusy náhradní dopravy. Rekonstrukce zahrnovala výměnu kolejového svršku i podkladových vrstev, opravy devíti tunelů mezi Adamovem a Blanskem ale také modernizace nástupišť v Adamově, Babicích či Bílovicích nad Svitavou.
tavbaři současně provedli obnovu a sanaci skalních svahů a opěrných zdí. Do oblouků o malých poloměrech se použily kolejnice s větší odolností proti opotřebení. Na trati v úzkém údolí Svitavy se takových oblouků nachází velké množství, díky úpravě jejich parametrů bude po rekonstrukci možné zvýšit traťovou rychlost o 5 až 10 km/h.
„Při přípravě staveb mezi Brnem a Blanskem jsme zvolili variantu ročního úplného zastavení provozu vlaků, čemuž odpovídal i zkrácený harmonogram prací. Menší intenzity provozu v navazujících částech trati do České Třebové jsme pak využili k budování podchodu na zastávce Blansko město, rekonstrukci mostu v Dolní Lhotě a také k rozsáhlé sanaci náspu v Hradci nad Svitavou,“ doplnil generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Trať z Brna do České Třebové vznikla už v roce 1849, dnes je součástí 1. tranzitního železničního koridoru. V letech 1992 až 1998 prošla první zásadnější modernizací spojenou také s elektrizací. Zmíněné úpravy proběhly podle tehdejších požadavků, ve stanicích tak například zůstala nástupiště, která neumožňovala pohodlný nástup do vlaků. Cílem stavebních prací, které začaly vloni na podzim, tak bylo i odstranění tohoto historického dluhu.
Veškeré stavební úpravy mezi Brnem-Maloměřicemi a Blanskem byly součástí tří samostatných investičních akcí Správy železnic s celkovými předpokládanými náklady ve výši 7,2 miliardy korun.
Stavby Brno-Maloměřice St. 6 – Adamov, BC a Adamov – Blansko, BC jsou navrženy k financování Evropskou unií z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility; RRF) v rámci Národního plánu obnovy a jsou aktuálně kofinancovány z úvěru Evropské investiční banky (EIB). Stavba Rekonstrukce nástupišť v žst. Adamov bude navržena ke spolufinancování z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Doprava 2021–2027.
