Ani tak ale nekomentujeme ty pozitivní aspekty našeho členství, jako spíš ty negativní (podstatnou měrou je to ale i „zásluhou“ médií, pro která je výhodnější přinášet zestručněné a hlavně „atraktivní“ informace). Každý svazek přináší vedle radostí i určité starosti a především závazky. Jak v manželství, tak i ve společenství národů a států. Hájit v tomto případě své národní zájmy není vyjádřením odtažitosti či dokonce odporu proti tomuto soužití, ale vyjádřením odpovědnosti vůči své zemi, vůči její historii, jejímu potenciálu, vůči občanům této země. Je dobré, že vznikl a existuje projekt Evropské unie, je správné a výhodné být aktivním účastníkem tohoto projektu. Je ale také potřebné nezapomínat přitom na naše národní zájmy a regulérními postupy a metodami je obhajovat a prosazovat.

Jako Česká republika máme samozřejmě řadu možností, jak uplatnit svá stanoviska k evropským dokumentům a prosazovat tak své národní zájmy. Je důležité všech těchto možností plně využít. Jednak jsou to reakce a postoj vlády a jejích zástupců na jednání orgánů EU. Pak to jsou postoje našich europoslanců – zde je to ale složitější a nejsem si jist, zda se do nich dostatečně či vůbec promítají naše národní zájmy (ostatně by tak v souladu se statusem poslance EP ani činit neměli). Bude zajímavé sledovat, jak se k této otázce postaví v příštím roce politické strany a jejich kandidáti do EP. Určitě bude dobré se jich dotazovat i na toto.  No a pak tu jsou stanoviska obou našich parlamentních komor – Senátu a Poslanecké sněmovny (přičemž z hlediska těchto reakcí patřil vždy Senát mezi nejaktivnější parlamentní komory a Poslanecká sněmovna naopak k těm spíše pasivnějším komorám v rámci EU).

Takže vyloučíme-li na základě výše uvedeného naše europoslance, zůstávají tři základní pilíře hájení národních zájmů ČR – vláda a obě komory našeho parlamentu. Záleží samozřejmě na tom, zda jedna či druhá parlamentní komora této možnosti využije a jak. Ideální by bylo, kdyby vláda, Senát i Poslanecká sněmovna svoje postoje a stanoviska koordinovaly a snažily se o jejich sblížení. V tom je jeden z problémů a současně i rezerva ve formulování a prosazování našich národních zájmů na evropské úrovni. Pak je tu na místě i otázka koordinace činnosti evropských výborů našich parlamentních komor (senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie VEU a sněmovního Výboru pro evropské záležitosti VEZ). K tomu prakticky nedochází a tyto výbory si doposud jenom navzájem přeposílaly pozvánky na svá jednání, aniž by se jejich členové (až na několik málo vzácných výjimek) těchto jednání partnerského výboru účastnili. Takže druhá rezerva.

Další problém je pak již na straně orgánů EU, v tomto případě Evropské komise. Její reakce na usnesení příslušné komory národního parlamentu se sice nepatrně zlepšily, stále ale zůstávají značně vágní a nekonkrétní. Konkrétně Výbor pro záležitosti EU prostřednictvím pléna Senátu postupuje Komisi jednoznačná strukturovaná usnesení, na která ale její představitelé nedokáží jasně a konkrétně zareagovat. Jsme tedy u již třetí rezervy. Každé senátní usnesení k evropskému tisku obsahuje ale i doložku, kterou Senát žádá vládu, aby jej informovala, jak zohlednila toto usnesení a informovala o dalším vývoji. K tomu prakticky nedochází, takže čtvrtá rezerva. A jelikož je číslo pět hezčí než číslo čtyři, dovolím si jako pátou rezervu uvést informování médií o evropské problematice a její vnímání občanskou společností, čímž se dostávám zpět k úvodu této mé glosy a kruh se uzavírá.

Následující týdny a měsíce budou v otázce projednávání evropské agendy poněkud komplikovanější s ohledem na rozpuštění Poslanecké sněmovny a ukončení existence a činnosti Výboru pro evropské záležitosti. Takže až do jeho zřízení a zahájení činnosti bude z ČR zaznívat vedle hlasu vlády pouze hlas jedné parlamentní komory – Senátu. O to bude mít větší význam úzká spolupráce vlády (vládního výboru pro evropské záležitosti a jednotlivých rezortních ministerstev) se senátním evropským výborem. No a po ustanovení nové Poslanecké sněmovny a vzniku jejího evropského výboru uvidíme, zda a jak kvalitní spolupráce se s ním podaří navázat a realizovat.

Miroslav Krejča

předseda Výboru pro záležitosti EU Senátu

září 2013