protože považuji faktickou realizaci této jinak dobré myšlenky za chybnou, nesetkal jsem se ve svém okolí prakticky s žádnou negativní reakcí.

V přípravě jednotných státních maturit se ale pokračuje vesele dál, utrácí se další horentní sumy za nákup různých služeb – nejlépe z privátního sektoru, a učitelská obec (natož ta studentská) postrádá jakékoli relevantní informace o této radikální změně v našem vzdělávacím systému (i když něco podobného tu už samozřejmě bylo, ale tehdy za relativně málo peněz a dokonce to i fungovalo). Učitelé dál a hlavně s „nadšením“ navštěvují různé, bohužel často spíše hrůzné, semináře a školení. Prostě rozjetý vlak se řítí a nikdo nemá odvahu zatáhnout za brzdu (nebo dokonce v tom školním expresu žádná brzda není?).

K čemu nám ale bude JSM (dovolil jsem si vytvořit novotvar – zkratku tvořenou počátečními písmeny výrazu „jednotná státní maturita“), když máme velice nestabilní školský zákon, který novelizujeme několikrát ročně? K čemu nám bude JSM, když nemáme vyhovující zákon o pedagogických pracovnících, kteří by si lepší právní úpravu už konečně za svoji náročnou práci zasloužili. A neměli bychom nejprve vyčistit středoškolský prostor a striktně oddělit maturitní a nematuritní obory, včetně škol samotných? A neměli bychom nejprve dokončit „přetavení“ rámcových vzdělávacích programů na školní vzdělávací programy, když už jsme si vymysleli i tuto taškařici?

K čemu nám bude JSM, když není nikterak verifikována úroveň znalostí žáků končících základní školu a nastupujících na střední školu? V rámci honby za penězi a tudíž žáky samozřejmě většinou bez přijímacích zkoušek.

A k čemu nám budou JSM, když vysokoškolský zákon patří do minulého století? A to ani ne tak díky datu jeho přijetí, ale vzhledem k jeho faktickému obsahu.  Nikdo se doposud nezabývá uznatelností  JSM jako určité „vstupenky“ na vysokou školu. Ono to prý tak nějak přijde časem. Zásadně transformovat vysokoškolský zákon by bylo potřeba i z důvodu celé řady nepříjemných afér umožněných právě mj. i nevyhovující právní úpravou tohoto segmentu vzdělávání.

Takže dříve než do projektu JSM budeme sypat další stovky milionů, dejme nejprve do pořádku celou oblast školství, přerušme nežádoucí penězovody a objektivně a kriticky pod dohledem odborné veřejnosti vyhodnoťme vše, co doposud pro zavedení jednotné státní maturity bylo uděláno. Teprve pak obnovme tuto přípravu standardizace výstupu ze studijních oborů středních škol, ale též za úzké součinnosti s těmi, kteří tyto školy zřizují a kteří za jejich chod odpovídají. A to jsou kraje.

Proto velice vítám diskuzi, kterou v této oblasti rozvířili představitelé Středočeského kraje, kteří přišli s požadavkem zastavení státních maturit. S ohledem na to, co jsem zmínil výše, mají v tomto moji plnou podporu.

Ale pozor! Vedle jednotných státních maturit tu máme další excelentní výmysl z dílny našeho Ministerstva školství. A tím je zavádění nesexistických označení jednotlivých profesí do našeho rodného jazyka. Něco jako „čistonosoplena“ v současném euročeském pojetí. Jestli je toto to hlavní, čím nás chce Evropská unie úkolovat a my se toho budeme vždy tak horlivě ujímat, asi se ze mě postupně stane euroskeptik. Přestože jsem doposud byl horlivým zastáncem evropské integrace.