Než ale takový počet poslanců EP zatratíme, musíme se zastavit též u počtu europoslanců zvolených za ĆR. Těch bude nyní díky přistoupení Chorvatska do EU pouhých 21. A samozřejmě si lze jen velice obtížně představit jiný model než zastoupení členských států EU jinak než dle počtu svých obyvatel. Takže se bavme nejprve o tom, zda 21 je hodně, málo, nebo akorát. Teprve pak můžeme zaujmout konkrétní postoj, zda 751 poslanců EP je hodně, akorát či málo. Takže spíš než kvantitativním posuzováním bych se zamýšlel nad kvalitou europoslanců a jejich přínosem pro společnou věc sjednocené Evropy a jejich přínosem pro zemi, která je do EP vyslala. Svoji roli též hraje to, zda a do jaké míry zastupují frakci, jejíž jsou členy (v případě českých europoslanců je to pak zcela marginální role v takovéto frakci, kterou ovládají europoslanci z velkých členských zemí), či zda hájí zájmy politického subjektu, který je na národní úrovni nominoval, nebo se nad to vše dokáží povznést a hájí české národní zájmy. Případně zájmy uskupení, jehož je ČR součástí, jako jsou například země tzv. Visegrádské skupiny V4 (Polsko, Slovensko, Maďarsko a Česko). Taktéž ale nelze opomenout početnost aparátu, který je součástí všech orgánů EU. V případě Evropské rady lze hovořit o desítkách zaměstnanců, v případě Rady pak již o stovkách, chod EP zajišťují tisíce zaměstnanců a Komise disponuje armádou desítek tisíc úředníků a zaměstnanců. Je to málo, akorát, nebo hodně?