Nová sněmovna funguje již, zaokrouhleně, 3 a půl měsíce. Celý svět, včetně Evropské unie je pohybu, mění se politická a s tím i bezpečnostní situace v našem blízkém i dalekém sousedství, ale na Malostranském náměstí jakoby se nechumelilo. I díky zhlédnuté diskusi jsem se utvrdil v tom, že tak, jak je v ČR, nezpochybnitelně ústavním způsobem, prováděna volební změna zákonodárného sboru, bohužel neodpovídá potřebám společnosti – mnoho problematik, řešených předchozím zákonodárným sborem se s novými volbami jakoby propadne do zapomnění, přesněji řečeno - značné množství energie, práce, finančních prostředků jde takzvaně „do kanálu“ a vše, nebo abych byl spravedlivý, téměř vše začíná od znovu, není zde zajištěna žádná kontinuální návaznost a pokračování práce tam, kde byla přerušena. Nepochybuji, že právě toto je pro mnohé politiky a státní úředníky pravým požehnáním (záchranou). Nicméně znovu opakuji - jde o neskutečné plýtvání časem, lidmi, znalostmi, penězi…. a je k diskusi, zda nenavrhnout obdobný systém voleb jako u Senátu.
K samotnému obsahu diskuse - zarazilo mne, že nezaznělo ani slovo o požadavku předložení koncepce rozvoje IZS (PČR, HSZ, ZS) řekněme do roku 2025, alespoň tak, jak ji má zpracovaná armáda ČR. Byla zmíněna tragická událost v Uherském Brodě – ale změnila se kvalita výcviku každého policisty, tak jak jsem to doporučil s kolegou I. Gabalem, jak to doporučil předchozí Výbor pro bezpečnost a jak to doporučil i GIBS? Víme konečně, kolik času stráví policista na střelnici, kolik vystřelí ročně nábojů? Nepadlo ani slovo o problematice zbraní a střeliva související s tzv. Evropskou zbraňovou směrnicí a pokračující přípravě novely zákona o zbraních a střelivu – tedy té novely, jejímž parametrům se intenzivně věnoval předchozí Výbor pro bezpečnost. Je fajn, že nový předseda Výboru pro bezpečnost zná počty policistů, ale doufal jsem, že zazní racionální posouzení nereálných náborových představ a že zazní jednoznačné odmítnutí snižování náborových požadavků na adepty (psychická, zdravotní způsobilost a fyzická zdatnost). Doufal jsem, že v této souvislosti zazní jasný požadavek dohledu nad modernizací učebně výcvikové základny a zkvalitnění výcviku těch policistů (do jednotlivce), kteří už ve služebním poměru jsou, že bude ambice mluvit do vzdělávání příslušníků IZS tak, aby bylo oborově kompatibilní, aby bylo zabráněno tomu, že na tabulkách je předepsáno vysokoškolské vzdělání – ale nikoho už nezajímá, že tento požadavek bude splněn jen tím, že příslušník např. získá titul Bc. (Mgr.) v naprosto nekompatibilním zemědělském oboru - například. Že výbor bude věnovat obecnou pozornost nejenom platům příslušníků, ale i výsluhám a odměnám vyšších důstojníků (často zajímavě časově zkoordinovaných). Čekal jsem, že předseda výboru zmíní potřebu, obdobně jako se to dařilo u Výboru pro obranu, důsledné kontroly efektivity akvizičních procesů u IZS a jeho systematizaci. Čekal jsem, že uslyším „nějaký“ názor na velmi rozdílné postavení státní policie a městských policistů. Neslyšel jsem v souvislosti s "Dublinem IV" ani slovo o potřebě zvýšit personální i technologické kapacity pro potřeby střežení státní hranice, nemluvě o skutečně značných problémech s kvalitním chovem a výcvikem služebních plemen psů a znovuobnovením špičkového genetického fondu, kterými jsme v minulosti disponovali. Čekal jsem, že bude zmíněna role a "kontrola" Generální inspekce bezpečnostních sborů, která si aktuálně žije zcela bez jakékoliv parlamentní kontroly již 3,5 měsíce! Nedozvěděl jsem se nic o pokračovaní diskuse nad novelou zákona o Soukromých bezpečnostních službách, atd., atd.
Ale naděje umírá poslední – tak snad někdy příště.