že „armáda chce lidi, kteří umí střílet a vyznají se v mapě....“
Dovolím si dodat – zdaleka nejen armáda.
To potřebujeme všichni kteří zde žijeme a sdílíme společné, v této konkrétně specifikované oblasti, bezpečnostní prostředí, kdy nevíme dne ani hodiny, kdy se budeme nucení spolehnout jeden druhého z důvodu prostého přežití…
Potřebujeme občany, stovky tisíc občanů, kteří umí/budou umět nejen „střílet a orientovat se v mapě“, ale kteří se budou umět orientovat ve složitých reálných situacích, kteří se budou umět efektivně rozhodovat, dodržovat základní, ověřené taktické postupy, kteří budou umět organizovat vlastní i kolektivní aktivity v případě potřeby i „velet“ a převzít odpovědnost a iniciativu, nebo se naopak dobrovolně podřídit „velení“ jiného občana.
Potřebujeme občany mající potřebné/zásadní znalosti a dovednosti z problematiky první pomoci, z toho dodržovat zásady kybernetické bezpečnosti, z psychologie, ze znalostí ovládání zbraní i z toho jak přežít v přírodě, z toho jak funguje krizové řízení, kteří se orientují alespoň v základní úrovni právního vědomí = znalost příslušné legislativy atd... Takové znalosti a dovednosti, které jim – nám - umožní ve zdraví přečkat krizové situace, které nám samotným umožní nejen přežít, nejen poskytnout účinnou pomoc svým nejbližším, ale i jiným občanům ve svém okolí...
Potřebujeme občany, kteří nepodlehnou účinkům hybridní kampaně, nepodlehnou panice e vypjatých situacích nebudou – minimálně - armádě a IZS překážet při plnění jejich úkolů, ale naopak poskytnou těmto složkám zcela zásadní pomoc a součinnost při řešení důsledků krizových situací … od živelných pohrom, přes havárie průmyslových zařízení a dopady "black-outů" až po následky teroristických aktivit či válečné agrese.
Je nutné si uvědomit, že jeden uniformovaný příslušník armády či IZS má ochránit a účinně pomáhat cca 350 občanům, a to na celé rozloze ČR, od městských aglomerací až po úplné samoty...což je ne zcela optimistické zjištění při vědomí toho, že dvě třetiny těchto námi uniformovaných a placených zaměstnanců jsou vlastně jen administrativní úředníci v uniformě.
Jinými slovy – žádná státní, profesionální branná či bezpečnostní složka, žádná vláda se v okamžiku masové krize, v okamžiku sebeobrany neobejde bez aktivní pomoci občanů země.
Dalším faktem, který je potřeba si přiznat, je skutečnost, že 80 procent občanů ochotných pomáhat vlasti v krizi, zásadně odmítají sloužit ve služebním poměru/v uniformě. Odhaduji, že ve služebním poměru je nějakých 80 000 osob ...a tvrdí pouze 20 procent z nich jsou vycvičení, k boji připravení lidé ... a nás je celkem DESET A PŮL MILIONU!!!
Je potřeba si konečně přiznat, že rekrutace jak do ozbrojených sil, tak do Aktivní zálohy v podstatě dosáhla svých personálních limitů a nijak výrazně se dále počet osob v ozbrojených silách a Aktivní záloze AČR zvyšovat nebude.
Občané budou se budou umět orientovat v mapě a střílet až k tomu budou cíleně vedeni, vybaveni a motivování. Až budou mít podmínky tuto schopnost kvalitně cvičit – stejně jako cvičit orientaci v terénu, stejně jako si rozdělat oheň, najít potravu, postavit si přístřešek…přežít v přírodě bez civilizačních vymožeností, sporáků, lednic, mobilů a internetu ....
N A B Í Z Í M
paní ministryni, vládě, obecněji pak zákonodárcům
ZEJMÉNA pak občanům – rodičům a prarodičům
projektové vybudování moderního centralizovaného systému Přípravy obyvatel na krizové situace (brannou přípravu) - střelecká, topografická příprava, přežití v přírodě, první pomoc, krizové situace, zásady kybernetické bezpečnosti i obecné bezpečnosti, právní vědomí, fyzickou zdatnost atd.,
tak,
aby byly kvalifikovaně obslouženy nikoliv 2-3 školy měsíčně – viz schopnosti ministerského POKOSu (bez jakéhokoliv sarkasmu),
ale tak, aby bylo během školního roku obslouženo všech cca 5 500 základních škol....cca 160 000 školáků……
a to do doby, než budou zákonodárci schopni zajistit – v souladu s Ústavou ČR – tuto vzdělávací kompetenci prostřednictvím jednotné, centralizované a koordinované přípravy nových pedagogických pracovníků v rámci jejich odborné na přípravy na pedagogických Vysokých školách…což při pružnosti státní byrokracie představuje časové rozpětí cca 8 dalších let.
V tomto kontextu zároveň
N A B Í Z Í M
již zpracované učební plány/akreditace pro vzdělávaní populace v oblasti obecné bezpečnosti jako takové.
To vše za roční náklady ve výši 0,2 % … NULA CELÁ DVĚ PROCENTA předpokládaného rozpočtu Ministerstva obrany ČR!!!
Souběžně mohu NABÍDNOUT i projekt obnovy Branného spolku a systému Civilní obrany/domobrany/sil územní obrany, které očividně mohou mít neocenitelný význam v době krizí, viz tristní, trpké zkušenosti z řešení „COVID epidemie“.
Dovoluji si podotknout, že to byla moje maličkost, kdy jsem jako zcela osamocený, vysmívaný poslanec prosazoval zavedení branné výchovy jako povinného předmětu do škol už v roce 2015,
a
byl jsem to já, kdo do vládního prohlášení vlády ANO a ČSSD v roce 2017 doslova protlačil politický závazek Hnutí ANO „zavést brannou výchovu do škol“ …