Co mne poněkud překvapilo, je, že řada poslanců zde hovořila tak, jakoby tato Poslanecká sněmovna problém nevnímala, jako by ti poslanci, kteří zde nevystoupili, nejsou v tomto směru aktivní. Bohužel mám i pocit, jako by si někteří nepřipouštěli svou odpovědnost za svá hlasování a podpis Lisabonské smlouvy. Jako by nevnímali to, jak jejich straničtí kolegové hlasovali ve věci kvót v Evropském parlamentu. Překvapuje mne to o to více, že tak hovoří i ti poslanci, se kterými se potkávám tu ve výboru pro obranu, tu ve výboru pro bezpečnost, tu v podvýboru pro Integrovaný záchranný systém či ve výboru pro migraci a azylovou politiku nebo ve Stálé komisi pro kontrolu vojenského zpravodajství. Právě tito poslanci vy kolegové velmi dobře víte, jak dlouho a jak intenzivně se tímto problémem zabýváme. Jak vážně chápeme veškeré aspekty a jak velmi pozorně vnímáme názory našich spoluobčanů.

Řada z nás, kteří v těchto výborech pracují, své názory pronášejí velmi zřetelně a jasně a delší dobu. Proto se neztotožňuji s jistou snahou některých politických subjektů si na tomto velmi vážném problému hledat prvoplánově své politické PR, nicméně s ohledem na pozornost médií to samozřejmě chápu. To, co zde dnes večer zaznělo, to zde v Poslanecké sněmovně nezní poprvé. V řadě případů je to jen myšlenkový extrakt z toho, co již dříve bylo vysloveno řadou z nás...