já bych ráda promluvila o novele zákona o vodách. Je to zákon z dílny Ministerstva zemědělství. Je to vládní novela. Pro mě byla trošku zklamáním v tom, že neřeší opatření proti suchu, ale zabývá se pouze jednou částí, a tím je zvládání sucha a stavu nedostatku vody. Takže já svými pozměňovacími návrhy mířím do oblastí, které mi přijdou velmi významné a důležité a které je potřeba řešit teď hned, nečekat na to, až nám vláda předloží silnou a komplexní vodní novelu.
První pozměňovací návrh míří na zvýšení ochrany zdrojů pitné vody, a to jak podzemních zdrojů, tak vodních nádrží, a to tím, že budou lépe specifikována ochranná pásma vodních zdrojů, která v tuto chvíli mají závažné nedostatky. Často jsou vymezena od stolu bez nutných průzkumů a studií. Pokud jde o podzemní vody, mnohdy se neřeší ochrana v místě jejich tvorby, ale pouze v místě jejich jímání. Nelogicky se ochrana v tuto chvíli nevztahuje na intravilán měst nebo dokonce rizikové průmyslové areály. Mnohde nejsou ochranná pásma vůbec zapsána do katastru a uživatelé pozemků často ani nevědí, že hospodaří na zdrojích pitné vody.
Zákazy a limity jsou nejednoznačné a nekontrolovatelné. A hlavně, vůbec se zde neřeší ochrana vydatnosti zdrojů vody.
Proto podávám pozměňovací návrh, který by měl (pravidla?) nastavit tak, aby byla vodní pásma vydefinována jednoznačně a opravdu zajistila ochranu vodních zdrojů před kontaminací pesticidy, chemickými látkami, sinicemi. Dnes je i problém zbytkových prvků z použitých léčiv. Současně jsou také vodní zdroje často poškozeny lidskou činností, a to často velmi nebo neúmyslně, ale je potřeba, aby se vodní zdroje chránily i proti tomuto poškození.
To je to, kam míří můj první pozměňovací návrh.
Druhý pozměňovací návrh se týká povinnosti správce toku a vlastníka staveb na toku tyto stavby za každou cenu udržovat ve stavu podle původní dokumentace i v případě, že je to v naprostém rozporu se současnými znalostmi o nutnosti zpomalení odtoků vody z krajiny, zvýšení její zádrže a ochraně biodiverzity. Je zde potřeba najít jasnou hranici mezi nutnou údržbou smysluplných staveb a naopak nesmyslným lpěním na údržbě v minulosti brutálně zregulovaných koryt, která se v mezičase stihla s pomocí přírodních procesů sama a zadarmo zrevitalizovat a začala opět plnit v krajině svou funkci.
Jedním z mnoha odstrašujících příkladů je právě proběhlá oprava technické regulace koryta Srbického potoka na Domažlicku, na kterou mě upozornili zemědělci, kteří v té lokalitě hospodaří. Tuto problematiku jsme řešili i na výboru pro životní prostředí.
To jsou moje dva pozměňovací návrhy. Jeden míří na ochranu zdrojů pitné vody a druhý na udržitelný způsob oprav nebo udržování vodních staveb v krajině.
Děkuji za pozornost.
