Západoevropská unie si vloni vybrala k jednomu rokování tehdy nekonfliktní Athény. Ale létat do Athén v těchto dnech je tak trochu loterie, je třeba se strefit do dnů, kdy se nestávkuje a kdy islandský sopečný prach cestuje nad jinými kouty Evropy.
Řekové mají dar pohrdání časem a k velkořečnění - dejte Řekovi 10 minut, lehce Vám to slíbí, mluvit začne o ½ hodinky později a svou řeč dřív než za 30 minut nestihne. Nemá cenu se na ně hněvat, je to tam tak.
Stravovací ulice, dvoukilometrová Plaka, praská ve švech, židličky po obou stranách, plné šťastných lidí, kteří dnes (a ani včera nebo předevčírem) nevaří, ale zašli si na večeři – vždyť je to tak zábavné. Ani stopa po nějaké krizi nebo stíny ve tváři po problémech s úvěry - přeci není možné, aby se nám začalo dařit hůře, že by se propouštělo nebo platilo méně, to si nikdo zatím nepřipouští. Černí ilegálové nabízejí padělané kabely, brýle, hodinky a portmonky pod laskavým dohledem policie, ti se po nich ani neohlédnou, až z toho všeho mám pocit poněkud titanikový – držitelé evropské jednotné měny se ničeho bát nemusí.
Raději zacházím do vedlejší ulice, kupovat nic z turistických tretek nechci, zaujalo mě jakési stříbrnictví. Pan Apostolos mi hned nabízí 30% slevu a když se moc nemám k nákupu, tak mi praví, že dobré časy končí a kdoví co bude s obyčejnými lidmi. Namítám, že dluhy jeho země museli sami zkonzumovat a poukazuji na restaurace přeplněné krásně oblečenými hosty. Když lamentuje na MMF, který chce jeho zemi vysávat, ptám se ho, jestli mi prodá stříbrnou Pallas Athénu na úvěr, že mu ji možná splatím za 15 let a možná taky ne. To už vidí jinak a tak mě ještě zajímá, proč nemá dva, tři prodavače. Udiveně mi říká, že krámek uživí sotva jeho samého a že si nemůže dovolit zaměstnat ani synovce. Pravím, že u státu to není jinak a že si administrativa na sebe taky nevydělá a žije taky na dluh, a to v Řecku přímo masově. Očividně se ošívá, že takhle o tom nepřemýšlel, a raději mi ukazuje náramek se spirálou, což je v Řecku symbol života – začíná uprostřed a točí nás jednou nahoru a pak zas dolů a tak pořád.
Klasický hranatý ornament – meandros - je zase symbolem šťastného života. Ptám se, jestli se v něm také projevuje střídání pohody a nepohody, že prý ano, ale rafinovaněji a ukazuje mi životní etapy na manžetovém knoflíku. Ornament na něm končí těsně před sestupnou fází, což se mi zdá moudré a tak váhám, zda si ony knoflíky koupím. Mám ještě dvoje, ale bez filozofické domněnky o tom, že šťastnou životní etapu mám zrovna před sebou nebo už za sebou.
Seminář ZEU zabírá celé dva dny a tak jsou mé dojmy jen velmi povrchní. Mluvíme o ochraně jižních hranic EU, které jsou v řeckém případě složeny ze samých ostrovů a ostrůvků a tak se obtížně hlídají. Jsou proto ideální pro pašování lidí, zbraní i narkotik. A protože migranti chtějí dál do Evropy, jsou řecké hranice současně i evropskou záležitostí. Konec konců stejně jako řecké dluhy.
