O této obchodní dohodě se uvažuje už několik desetiletí a někteří čeští komentátoři či politici ji dopředu kritizují. Pokud se podaří projekt dotáhnout, bude přitom vytvořena zóna volného obchodu, která spojí dva největší ekonomické bloky světa.
Co takové spojení přinese České republice? Podle komplexní studie zpracované pro německou nadaci Bertelsmann má v případě stoprocentního naplnění ambicí této dohody dojít v ČR k vytvoření více než 22 tisíc nových pracovních míst, čímž se sníží míra nezaměstnanosti téměř o půl procenta.
Nárůst ekonomické aktivity by pak měl u nás přinést zvýšení reálného HDP o 2,5 %, což se mimo jiné projeví v růstu reálných mezd o více než 2 %.
Profitovat z dohody budou nejen přímí vývozci do USA, ale díky dodavatelským řetězcům lze očekávat profit i pro exportéry na trh EU. V oblasti investic se nám navíc nabízí možnost, jak se elegantně vypořádat s naší zastaralou a pro ČR nevýhodnou bilaterální dohodou s USA o ochraně investic a nahradit ji vyváženější úpravou. To je mimochodem jeden z konkrétních důkazů, že je pro Českou republiku prospěšné být součástí silné EU.
Odstraněním dovozního cla se zlevní stále oblíbenější nákupy v internetových obchodech či na elektronických aukcích provozovaných v USA, přičemž už nebude nutné procházet zdlouhavým celním řízením. O levnějším dovozu automobilů (a to nejen pro milovníky amerických veteránů) či špičkové elektroniky ze zámoří snad ani není třeba psát.
Plánované odstranění cel a zejména netarifních překážek obchodu v podobě nespočetných předpisů, podmínek pro certifikaci, hygienických a bezpečnostních opatření, které zatěžují podnikatelské subjekty, by podle odhadů odborníků mělo pro ekonomiky EU a USA přínos ve výši až 214 miliard eur a celkově by mohlo přinést až sedm milionů nových pracovních míst. Dle propočtu Evropské komise by měla průměrná čtyřčlenná rodina v Evropě na levnějším zboží a službách ušetřit 545 eur (cca 14.700 Kč) ročně.
To rozhodně nejsou špatná čísla. Už dnes je ale zřejmé, že jednání nepůjdou vůbec hladce. Každá země, tedy i Česká republika, se bude snažit ochránit především svůj zájem. Evropská konkurence se bude bránit té americké a naopak. Automobilový průmysl a na něj navázaný zpracující průmysl, ale i farmaceutický průmysl se budou cítit ohroženi zámořskou konkurencí. Spornými tématy bude rovněž obchod s energiemi, obchod se zemědělskými komoditami či ochrana dat. I přes to, nebo možná právě proto, se jedná o krok správným směrem.
Český volič v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu svěří mandát těm, kteří o osudu a podobě této dohody aktivně rozhodnou. Česká republika by každopádně při projednávání této unikátní příležitosti prohloubení transatlantické spolupráce v obchodní oblasti neměla stát tiše stranou.
Dita Charanzová, diplomatka a manažerka, kandidátka do EP za hnutí ANO
