Jen tak pro inspiraci a zamyšlení, kam jsme se "posunuli" mezi roky 2010 a 2020.
V roce 2011 v Evropě vypukla dluhová krize, která svými důsledky zadusila začínající ekonomické oživení po krizi z roku 2008.
18. prosince 2011 zemřel první Československý a český polistopadový prezident Václav Havel. V zemi byl v té době prezidentem Václav Klaus, který ve svém posledním novoročním projevu 1. ledna 2013 oznámil rozsáhlou amnestii. Ta pobouřila mnoho lidí.
8. března 2013 Miloš Zeman složil slib prezidenta poté, co v lednu vyhrál první přímé volby, ve kterých porazil Karla Schwarzenberga.
13. června 2013 vypukla po zásahu na Úřadu vlády kauza Nagyová. Už 17. června 2013 v důsledku této kauzy padla vláda Petra Nečase.
V té době už zemí cloumala tzv. protikorupční revoluce, která následně do čela země postupně pomohla Andrejovi Babišovi, který předtím v roce 2011 založil svoje Hnutí ANO (Aktiv Nespokojených Občanů).
10. června po předchozím ignorování poměrů ve Sněmovně Zeman jmenoval Rusnokovu vládu svých kamarádů. Ta vládla bez důvěry až do 29. ledna 2014, aby měla dostatek času rozházet peníze našetřené Nečasovou vládou v období dvou předchozích krizí.
25. - 26. října 2013 - předčasné parlamentní volby zajistily vstup do vysoké politiky Andrejovi Babišovi, když jeho ANO získalo 18.65% hlasů. S vítěznými socialisty (20.45%) a po čtyřleté odmlce si s vrátivšími se lidovci Pavla Bělobrádka plácli na novou vládu. Tato parta v čele se Sobotkou začala koncem ledna 2014 řídit stát.
A činili se hoši. Jednotné inkasní místo (mělo platit od 1.1. 2015) zrušili v říjnu 2014 (zákon přinesli do Sněmovny už v květnu) zákonem 267/2014. Spočítaná úspora 2 846 zaměstnanců státu, desítky miliard úspor, obrovské sumy peněz v kapsách lidí a firem, ušetřený čas na úřadech - se nekonal. Není divu, že v roce 2015 jsme byli se svými 405 hodinami daňové administrace ročně v Evropě nejhorší hned za Bulharskem.
K 1.1.2016 Sobotkova vláda zrušila II. pilíř penzijní reformy, který prosadila Nečasova vláda v květnu 2013. I přes rozsáhlou antikampaň socialistů v té době už ve druhém pilíři spořilo 84.500 lidí a na účtech měli k 09/2015 2.8 miliardy korun. Vláda ústy Sobotků, Babišů a dalších naslibovala brzkou reformu. Neudělali dodnes nic, kromě několika nic neřešících kroků, které spíše uškodili.
Po úporných bojích a Babišově mantře šikanování trhovců, hospodských a dalších drobných podnikatelů spustila finanční správa od 1.12. 2016 1. vlnu EET.
Už v září 2010 týdeník Ekonom začal psát o podivném dotování Čapího hnízda. Po různých mezihrách se Babiš na kameru při natáčení filmu MATRIX AB pochlubil, že Čapí hnízdo je jeho nejlepší projekt (v roce 2015). V září 2017 začalo stíhání několika lidí v kauze, po parlamentních volbách byli opět poslanci Babiš a Faltýnek v listopadu 2017 znovu vydáni. Orgány dosud došetřují, přešetřují....
V říjnu 2017 vypukla v Brně kauza STOKA, v níž jsou namočeni politici ANO.
Ve druhém kole voleb v lednu 2018 Zeman poráží Drahoše a stává se prezidentem podruhé, propuká kauza Babiš mladší, slavíme 100. výročí vzniku Československa v nově zrekonstruovaném Národním Muzeu. V roce 2019, začíná chladnout ekonomika. Česko svírá sucho, lidé na velkých demonstracích vyjadřují nespokojenost se stavem věcí a Babišovou vládou. Mladí ve školách protestují proti nečinnosti vlád v otázce změn klimatu.
2020 propuká epidemie čínského viru Covid 19, ekonomika se propadá do rekordních poklesů, země do dluhů, dálnic je dokončováno málo navzdory všem slibům, vláda na podzim nezvládá druhou vlnu epidemie. Za neschopnost vlády svými životy platí tisíce lidí. Kauzy Nagyová, letouny Cassa ani náhodou justice neuzavřela. V orgánech EU máme ostudu z neřešení střetu zájmů Andreje Babiše.
ANO 2011 - bylo líp.
P.S. REZIGNACE NA ZMĚNU POMĚRŮ BÝVÁ ČASTO ZNÁMKOU LENOSTI.
