Ministerstvo průmyslu a obchodu v souvislosti s plánem na snížení administrativní zátěže podnikatelů zde předkládá návrh osmi dílčích změn, které uvedl pan ministr. Navrhované změny vycházejí z vyhodnocení praktických poznatků, z aplikace jednotlivých zákonů, a to hlavně v oblasti vstupu do podnikání a podnikatelské činnosti, u níž dochází ke zbytečné zátěži hlavně u malých a středních podnikatelů a ruší se nadbytečné povinnosti zasílání vyplněných hlášení a dokladů dozorovým orgánům. Je to například, že se v živnostenském zákonu vypouští povinnost podnikatele spočívající v předkládání výpisu z obchodního rejstříku živnostenskému úřadu nebo povinnost podnikatele ohlašovat změny údajů vedených v evidenci obyvatel živnostenskému úřadu. Mění se i povinnost podnikatele mít doklady prokazující způsob nabytí zboží nebo materiálu pro účely kontroly přímo na provozovně, takže bude platit obecná povinnost prokázat původ zboží.
Další příklad změny, která je v návrhu uvedena: pro vydání rozhodnutí o autorizaci se vypouští institut projednávání žádosti s ostatními ministerstvy a jinými orgány ústřední správy jako nadbytečný a věc, která zbytečně prodlužuje dobu řízení. V rámci odstranění duplicity se přichází s návrhy, které mění hlavně zákon o České obchodní inspekci, například v případě označování provozovny a hlášení o ukončení činnosti provozovny. Toto kontrolovala Česká obchodní inspekce i živnostenský úřad, přechází tato povinnost jen na živnostenský úřad.
Osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu kontrolovala Česká obchodní inspekce a orgán ochrany veřejného zdraví, nyní to přechází pouze na orgán ochrany zdraví.
Příklady jsem uvedl proto, abyste měli představu, o jaké změny se jedná. Jsou to drobné, často technické změny, které nijak nezasahují do filozofie jednotlivých zákonů. Je třeba připomenout, že Ministerstvo průmyslu a obchodu je jedním z mála ministerstev, které se snaží administrativní zátěž pro podnikatele, která je způsobena právními předpisy, snížit. Pan ministr zde uvedl, že tato změna by měla přinést asi 0,5 miliardy korun ročních úspor pro podnikatele, což není zanedbatelná částka. Zejména v současném období ekonomických potíží jistě podnikatelé tyto finanční prostředky využijí pro přežití, případně pro rozvoj.Uvedený návrh je jedním z mála, který zde projednáváme, který zjednodušuje a zpřehledňuje právní systém České republiky. Přístup ostatních ministerstev ke snižování administrativy je dle názoru nejenom mého, ale i podnikatelů nedostatečný. Pouze pro připomenutí. Plán na snížení administrativní zátěže mluvil o zátěži asi 86 miliard korun a jako největšího zatěžovatele stanovil Ministerstvo práce a sociálních věcí, potom Ministerstvo zdravotnictví, dále Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo financí a Ministerstvo životního prostředí. A do konce roku 2010 tento plán počítá s tím, že se ušetří dvacet procent z částky 86 miliard korun, což je asi sedmnáct miliard, a je to v souladu s tím, co doporučuje Evropská komise v rámci snižování administrativní zátěže.
Zde bych rád ovšem upozornil na průzkum Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků, kteří ve spolupráci s Českým statistickým úřadem v loňském roce udělali průzkum, a převážná většina dotázaných uvedla, že nezaznamenala žádné vážné snížení administrativní zátěže. Jako největšího zatěžovatele uvedla Správu sociálního zabezpečení, dále pak zdravotní pojišťovny, statistický úřad a finanční úřad. Podnikatelé vyjádřili značné znepokojení nad přístupem a komplikovaným způsobem podávání projektů na čerpání evropských peněz, které jsou z velké části způsobené českými úředníky.
Nejnovější studie Světové banky, která je velice alarmující, řadí Českou republiky ze 178 zemí na 168. místo v administrativní zátěži pro podnikání. A není se co divit. Například splnění daňové povinnosti u tuzemských firem je v přepočtu 930 hodin. A druhé nejhorší je na tom Bulharsko, to má pouze šest set hodin, takže o třetinu méně. Je vidět, že máme co zlepšovat, máme co napravovat. Z toho vyplývá, že viditelný pokrok přinese pouze racionalizace státní správa a její restrukturalizace, která bude doplněna o pokračování v projektu ESTATu a propojování databází státních institucí.
Při přijímání nové legislativy je třeba důsledně dbát na dodržování systému RIA a hlavně u stávající legislativy je třeba, aby všechny exekutivní orgány si daly jako prioritu odstraňování a zjednodušování právních předpisů, které mají v kompetenci.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, s ohledem na potřebnost tohoto předpisu avizuji, že budu navrhovat zkrácení lhůty k projednávání ve výboru na čtyři dny. Děkuji.
