Všichni si vzpomínáme na situaci z roku 2008, kdy se zvýšila spodní sazba DPH z 5 % na 9 %. Samotný vliv tohoto opatření na cenovou hladinu nebyl dramatický, souběžně však došlo k růstu cen na globálním i tuzemském trhu zemědělských komodit. Levicová opozice pak růst cen potravin nepravdivě sváděla pouze na vládní opatření a mnoho občanů tomu, bohužel, uvěřilo. Z toho se musí současná koalice poučit.
Jak vypadá situace v současnosti? Na světových trzích dochází ke značným výkyvům, např. ceny hovězího masa rostly ke konci roku 2010 o 40 %, kukuřice o 60 % a pšenice taktéž o 60 %. Vazba mezi cenou na světovém a tuzemském trhu není jednoznačná a liší se u různých komodit, například růst cen hovězího masa v ČR se ve stejném období držel pod 5 %. Stejně tak příspěvek k české inflaci je kolísavý a ovlivněný dalšími faktory (náklady dopravy, skladování apod.) a mimořádně těžko se prognózuje.
K meziročnímu růstu cenové hladiny v ČR v prosinci minulého roku o 2,3 % přispěly potraviny a nealkoholické nápoje jedním procentním bodem. Pro představu, valorizace důchodů o jeden procentní bod znamená růst výdajů o téměř čtyři miliardy Kč ročně, což rozhodně není zanedbatelná částka.
I když se nedomnívám, že růst cen potravin bude pokračovat stejně dynamicky jako doposud, příspěvek k inflaci bude viditelný a ovlivní náklady důchodového systému. Vláda pak bude muset při konstrukci důchodové reformy brát v úvahu při kompenzaci nárůstu DPH i tento faktor. Právě pečlivé zohlednění růstu cen potravin zajistí, že opozice ztratí jeden z argumentů proti nezbytné důchodové reformě.
