14.11.2010 12:42:00
Úspěšné pozemkové úpravy pomohly obci i krajině
Zajištění přístupu k jednotlivým pozemkům, nová protipovodňová a protierozní opatření, to jsou některé z pozitivních výsledků probíhajících pozemkových úprav.
Po likvidaci řisutského zemědělského družstva vznikl v malé obci na Kladensku problém, co s pozemky, na kterých družstvo hospodařilo. Zájem projevili nově hospodařící soukromí zemědělci, ale i množství restituentů. Vznikl tak velký přetlak zájmů o zdejší pozemky a nesrovnalosti často řešil Pozemkový úřad. Obec Řisuty se proto rozhodla iniciovat za podpory Ministerstva zemědělství pozemkové úpravy. „Tyto úpravy nám pomohly k vyjasnění vlastnických vztahů tak, aby byly všechny zúčastněné strany spokojené. Díky řešení pozemkových úprav docházelo často k tomu, že se objevily pozemky již zemřelých vlastníků a dědici mnohdy obnovovali dědická řízení, aby získali opomenutý majetek svých předků do vlastnictví. Zároveň také úpravy umožnily zpřístupnění pozemků či vybudování cest a vznik digitální mapy s logickým a přehledným číslováním parcel,“ vysvětlila výhody pozemkových úprav zdejší starostka Jitka Ryšavá.
Podle ní v obci po rozpadu zemědělského družstva docházelo k častým neshodám kvůli novému rozmístění pozemků, kdy jeden majitel měl například až čtyřicet parcel. Obec nyní může těžit i z dalších pozitivních změn, které s sebou úpravy přinesly. „Kromě scelení pozemků došlo k vytvoření nových přístupových cest, které nyní mohou místní, ale i návštěvníci, využívat například k projížďkám na kole,“ uvedla Jitka Ryšavá s tím, že cesty jsou situovány tak, aby si každý mohl vybrat mezi větším a menším okruhem po okolí. Do budoucna chtějí v Řisutech přistoupit také k úpravám v obydlené části obce. To by znamenalo sjednocení evidence pozemků, respektive katastrálních dokumentů. Při současném prolínání staršího pozemkového katastru a novějšího katastru nemovitostí totiž podle starostky mnohdy není zcela jasné, o jakou půdu jde, což obci přináší řadu komplikací.
Po revoluci v roce 1989 se jednotlivé pozemkové úřady zaměřily především na řešení restitucí a urychlené zajištění podmínek pro hospodaření vlastníků na půdě. Nyní se ke slovu dostávají především pozemkové úpravy, ať už komplexní či jednoduché. „Cílem úprav je nejen vyjasnění vlastnických vztahů, ale také řešení problémů velkých vod či eroze, která zemědělskou půdu znehodnocuje. V Řisutech již mohou díky pozemkovým úpravám na zdejší nezastavěné části obce hospodařit soukromí zemědělci,“ vysvětlil ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Řešení pozemkových úprav se výrazně zrychluje
V únoru letošního roku ministerstvo přijalo Plán činnosti pozemkových úřadů včetně potřeby finančního zajištění v letech 2010 – 2013, který předpokládá ročně provedení až 220 komplexních nebo jednoduchých pozemkových úprav na ploše přesahující 120 tisíc hektarů. „Přijetím nového plánu se v průběhu tří let vyřeší minimálně čtvrtina prioritních pozemkových úprav,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa.
O pozemkovou úpravu může podle zákona požádat kdokoliv, pozemkový úřad žádost vyhodnotí a shledá-li důvody, naléhavost a účelnost za opodstatněné, zahájí řízení o požadovaných úpravách. Pozemkový úřad je povinen zahájit pozemkové úpravy vždy, když se pro ně vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy dotyčného katastrálního území. Často také k vyjasnění vlastnických vztahů iniciuje své občany obec. Ministerstvo zemědělství ČR, které tyto pozemkové úpravy ze zákona podporuje, již stačilo ukončit k dnešnímu dni celkem 1 083 komplexních pozemkových úprav na více jak 475 tisících hektarech plochy. Celý proces se zrychlil až po roce 2003, s přijetím nového zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, který celou proceduru zjednodušil. Každý rok proto přibývá kolem stovky žádostí o kompletní pozemkové úpravy. Zájem mají především vlastníci pozemků na jižní Moravě a v jižních Čechách.
Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
