Jeho blog a článek na Parlamentních listech obsahuje několik základních myšlenek – všechny mylné – pojďme se na ně podívat:

„Dřevěná kniha vede k zakonzervování hospodaření v Lesích ČR, kde se vyhazovaly peníze oknem“. Realita je právě opačná. Lesům ČR unikaly peníze systémem prodeje dřeva přes netransparentního prostředníka, společnost HLDS. Tento systém jsem ukončil a zavádíme naprosto transparentní tendry.

„Fuksův plán ohrozí přežití malých dřevařských podniků na našem venkově“. Nikoli, koncepce zaručuje, že se malé dřevařské podniky dostanou ke významné části dřeva, které bude prodáváno po malých množstvích ve veřejných aukcích s odběrem na místě v regionech. Tento systém zvýhodňuje ty, kdo mají malé přepravní nálady, tedy regionální zpracovatele. Prodej dřeva za nižší ceny, o který někteří zpracovatelé usilují, je protiprávní a i pan Liška by to měl vědět.

„Firmám se prodává dřevo ze stromů nastojato, kdy není známá kvalita dříví“. Není to pravda, každý poražený strom je ohodnocen a klasifikaci musí potvrdit pracovník Lesů ČR. Nové technologie navíc umožňují i zpětnou kontrolu objemu a kvality dřeva podle pařezů.

Ondřejem Liškou navrhovanou metodu, kdy stát nechá stromy pokácet, vyvézt z lesa a roztřídit podle sortimentu a pak dříví sám prodává, zkoušely Lesy ČR na polovině území minulé tři roky. Výsledek byl jasný: ztráta stovek milionů korun. Znovu se potvrdilo, že stát není dobrý obchodník.

Poslední tvrzení pana Lišky už není omyl, ale zlovolná lež. Koncepce hospodaření v lesích vznikala na Ministerstvu zemědělství od srpna 2010. Postup jejího zpracování jsem oznámil na tiskové konferenci. Pan Drobil s ní opravdu neměl nic společného, Ondřej Liška prostě lže.