Za chybu senátorů zaplatí vlastníci bytů v rodinných domech

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

děkuji Vám za položený dotaz. Máte pravdu v tom, že na zákonných opatřeních, i když se o nich hovoří jako o "senátních", se nepodílí pouze Senát, ale nezastupitelně i předkládající vláda a posléze i nově vzniklá Poslanecká sněmovna. V případě zákonných opatření, která přijímá Senát v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, se totiž role obou komor vymění. Senát přijímá a Sněmovna (nově zvolená) po volbách schvaluje. Kdyby neschválila, pak by zákonné opatření nikdy nevstoupilo v platnost. To jen na okraj zákonodárného procesu.

Tím ale nechci Senát zbavit odpovědnosti, nicméně se domnívám, že článek, o kterém píšete, je trochu zavádějící. Dovolím si tvrdit, že záměr všech zmiňovaných aktérů byl v roce 2013 osvobodit daňové poplatníky od daně bez rozdílu typu bytů.

Po více než třech letech najednou přichází ministerstvo financí se změnou výkladu definice z pohledu finanční správy. Podle mě je tedy teď míč na straně ministerstva financí. Pokud je dosavadní stav nevyhovující vzhledem k záměru opatření (i přes 3 roky fungování), pak by měl resort financí tuto věc řešit.

Ujišťuji Vás, že Senát si tehdy i nyní plní své povinnosti a snaží se nový problém, i když teď není plně v jeho kompetenci, pomoci v součinnosti vyřešit tak, aby lidé z toho neměli další výdaje.

Přeji hezký den