Skoro 30 let po pádu komunistické diktatury nadále přetrvávají deformace na trhu s byty zapříčiněné uměle vytvořenou kategorií státních nebo obecních bytů.
Vždy se s údivem musím ptát, jak je možné, že v tržním hospodářství existuje přetlak poptávky po některém zboží nebo službě. Jak je možné, že čekám na službu bydlení několik let? A proč nezafungují tržní mechanismy a neuvedou nabídku a poptávku do rovnováhy?
A ve stejném duchu se ptám, proč musí někteří občané tvrdě celý život šetřit, aby si zaplatili nájem, splátky hypotéky nebo přímo koupi bytu či domu a jiní občané se těší abnormálně nízkým, tzv. ekonomickým nájmům v bytech státních či obecních nebo vyhrávají výhodné bydlení v bytových loteriích?
A jak je možné, že někteří občané, na něž se mnohdy díváme skrz prsty, žijí napytlíkováni v hygienicky nedostačujících ubytovnách za tržní nájemné zatímco jiní si užívají pohodlného a levného tzv. ekonomického bydlení v obecních a státních bytech a ještě si stěžují, když je obec ruší prováděním nutných oprav a údržeb a z toho vyplývajícími omezeními a dožadují se odpuštění nájmu!
Dlouhodobě veřejně tvrdím, že kategorie obecních bytů (nebo obecně veřejných bytů) by se měla týkat jen a pouze potřebných občanů (prvek společenské solidarity) a měla by být součástí sociálního systému chránícího ohrožené kategorie spoluobčanů (důchodce, mladé rodiny, krátkodobě nezaměstnané bez bytu atd).
Veškeré ostatní bydlení, poskytované v rámci veřejných stejně jako soukromých služeb, by se mělo řídit nabídkou a poptávkou a neměl by tak být rozdíl, jestli si zájemce pronajme byt ve veřejném nebo soukromém sektoru. To znamená bydlení v běžném obecním bytu by mělo být stejně výhodné či nevýhodné jako bydlení v bytě soukromého vlastníka. A pokud tomu tak není, pak obec nebo stat okrádá vlastní občany neboť poskytuje službu nehospodárně.
Současný systém trvale se vyznačující čachrováním s obecními byty typu jejich „přidělování“, pronajímání v „celoměstském zájmu“, nebo poskytování jako „služebních“ bytů je živnou půdou pro korupci všeho druhu, okrádání státu a tím okrádání všech poctivých občanů, za jejichž daně privilegovaní nájemníci obecních a státních bytů bydlí.
Veřejný sektor není od toho, aby čachroval s byty a deformoval trh, veřejný sektor je od toho, aby vytvářel podmínky pro rozvoj bytové výstavby podle potřeb obce nebo její části a aby se případně investičně zapojoval do podpory výstavby potřebných bytových kategorií formou partnerství se soukromým sektorem nebo skupinou uchazečů o bydlení (třeba formou bytových družstev).
Nález NKÚ ve věci bydlení paní Sosnovcové je jen vrcholem ledovce skrývajícím pod sebou deformace trhu s byty, zapříčiněné existencí nabobtnalého sektoru tzv. běžných obecních bytů, na něž v konečném důsledku doplácí poctivě pracující a daně odvádějící občan.
