Je na čase o novém rozkročení KDU-ČSL nejen přemýšlet, ale také pro ně něco učinit. Přiznám se, že jsem také dlouho váhal a uvažoval o smyslu spolupráce právě se starosty a některými dalšími spíše obskurními formacemi. Pravda ale je, že žijeme v období, kdy se opět láme chleba a kdy se může rozhodovat o dalším směřování naší země. Zažili jsme toho v poslední době docela dost, a to jak na naší politické scéně, tak i blíže či dále kolem nás. Nástup Anreje Babiše nelze srovnat s kometami typu Věcí veřejných, LIDEM (pidistranička paní Peake) nebo TOP 09. Na rozdíl od těchto one-man(women)-show předvádí ANO konzistentní a veřejností přijímanou politiku, jejímž negativem může být pouze přílišné prorůstání věcí veřejných a věcí soukromých. Prezidentování pana Zemana má naopak k one-man-show blíže než k racionální službě vlasti a jejím zájmům. Stále nad námi visí hrozba eskalace uprchlického problému a politická nejistota spojená s očekávaným časem změny a činu v americké politice. Také Evropskou unii čekají pro Brexitu nelehké časy a zvládnutí nových problémů bude vyžadovat zásadní změny v jejím fungování místo dalšího přešlapování.
Je proto na čase, aby také hlas naší strany byl více slyšitelný a abychom se svými partnery mohli oslovit daleko širší publikum, než jsme toho schopni samostatně. KDU-ČSL po svém návratu do parlamentních a vládních lavic předvádí rozumnou politiku, v jejímž rámci klade větší důraz na odbornost a řešení problémů ve prospěch našich občanů než na osobní excentrismus svých zástupců a nesplnitelné sliby. Jsme profesionální úředníci a přitom se snažíme dodržovat všechny závazky vůči partnerům v koaliční vládě a hájit tradiční hodnoty, které řadí naší zemi k vyspělé západní civilizaci.
V prostředí charakterizovaném překotnými změnami a novými očekáváními společnosti však ani KDU-ČSL nemůže stát na místě a musí hledat nové způsoby a nová spojení jak si nejen udržet své postavení na politickém kolbišti, ale jak ho ještě posílit a zvýraznit. Nedávno zažitý pád do politického propadliště je pro naší stranu velkým mementem a nesmíme připustit, aby se něco takového opakovalo.
Také si nesmírně vážím naší značky KDU-ČSL, ke které se vždy hrdě hlásím a jejíž názory se snažím na veřejnosti obhajovat. Přesto tvrdím, že nelze žít z nostalgie, ze vzpomínek na minulost a že se musíme vyrovnat s případnou změnou – v tuto chvíli samozřejmě nevím, jak věci nakonec dopadnou – včetně změny naší hlavičky. Na druhé straně chci připomenout, že slůvko křesťanský má dobrý zvuk v řadě zemí civilizačního prostoru, k němuž se hlásíme. I stále více ateistická Evropa je Evropou s křesťanskou tradicí a přetrvávající vliv křesťanských zásad v našem myšlení nás odlišuje od lidí odlišných civilizačních prostorů, vůči nímž se většina z nás vymezuje. Na tuto skutečnost bychom my ani naši možní partneři neměli zapomínat. Křesťanskodemokratická politika není církevní politikou ani farní politikou. Je to politika obhajování osvědčených a staletími prověřených zásad a tradic, na jejichž základě naše civilizace vznikla a které většina naší společnosti přijala za své.
Ať už bude výsledek našich jednání s partnery jakýkoliv, podporuji dohodu a věřím, že s novými silami, novými myšlenkami, novými představami, vizemi a jejich nositeli rozšíříme i naši volitelnost mezi skupiny občanů, kteří nám lidovcům nedávali svůj hlas ne proto, že bychom dělali špatnou politiku, ale spíše pro to, že ty „černoprdelníky“ prostě nemusí. Dokažme svou vstřícností a schopností pro dobro věci třeba i něco obětovat, dokažme občanům, že doba „černoprdelníků“ je dávno pryč a že dnes představujeme moderní politické uskupení s prověřenými zkušenostmi v celostátní i komunální politice, které má na to, aby vyhrálo příští volby a vedlo naši zemi v turbulentním období očekávaných změn. Schopností dohody a jejím vnitřním přijetím dokažme, že máme konečně právo utkat se s dalšími silnými uskupeními jako rovný s rovným. A že máme konečně šanci ve volbách také zvítězit.
