Dnes píšu především proto, abych poděkoval všem svým čtenářům a popřál jim nejen krásné a radostné prožití vánočních svátků, ale také hodně zajímavého čtení, postřehů a diskusí v roce příštím. Bude-li mi dáno, určitě sem tam také nějakým názorem nebo více či méně přínosnou myšlenkou zase přispěji.
Co říci na konci každoročního snažení? Z hlediska zaměření těchto stránek i důvodů mé spisovací aktivity byly nejdůležitějším momentem komunální volby. Určitě především z důvodu mé podpory knihkupce a nakladatele Šimona Ryšavého jsem se nestal dvakrát oblíbeným členem u některých zasloužilejších členů naší organizace s gloriolou slávy z dob minulých. Důvody jsou mi tajemstvím, na přímý dotaz jsem se setkal pouze s pohledy pokerových hráčů. A tak poctěn krásným osmým místem na lidovecké kandidátce jsem i přes dobrý volební výsledek nemohl uspět více než zůstat za branou zastupitelstva městské části. Děkuji všem, kteří naši lidoveckou kandidátku volili a těm, kteří mi třeba chtěli svým kroužkem pomoci. Vážím si toho.
A jsem-li u toho děkování, pak děkuji i všem našim členům a členkám, kteří mně podpořili ve volbách do Výboru naší místní organizace. Přiznám se, že ač nejsem nijak mimořádně soutěživý a mé ambice zdaleka nesahají do takových výšin, jako je tomu i některých mladších kolegů, lépe odhadujících vítr a briskně přizpůsobujících podle jeho směřování směr svého pochodu, byl jsem volbou velmi příjemně překvapen. Spočítal jsem si, kdo určitě volil proti a kdo mně asi podpořil a vyšel mi docela optimistický výsledek. Všem těmto svým voličům slibuji, že v žádném případě nemám důvodu převlékat kabát a měnit preference, a že budu nadále upřednostňovat především zdravý selský rozum a ctít otevřenost vůči novým lidem, novým nápadům, novým metodám, novým způsobům řešení a snažit se komunikovat se všemi zástupci politického spektra abychom mohli společně budovat náš židenický domov. Přitom budu podporovat každou aktivitu, která k takovému cíli povede, ať už s ní přijde Petr nebo Pavel.
Řečeno takto, musím doplnit své blahopřání k novému složení vedení naší židenické samosprávy. Ač volič poctil naší stranu svou neochvějnou důvěrou (smekám klobouk před nasazením lídra naší kandidátky) a hlasů jsme měli dost na to, aby naše role byla výraznější, naši zvolení zastupitelé se nedokázali dohodnout na místech ve vedení nebo v Radě a zůstáváme v opozici. Škoda. Je to neúspěch. Když se však podívám na naši předvolební nabídku, nejsem si jist, co bychom vlastně chtěli a měli v Radě prosazovat. Takže je to možná dobře a budeme mít dost času, abychom si společně promysleli, jaká je naše představa Židenic budoucnosti i lidí, kteří by tuto představu měli v zastupitelstvu naplňovat. Osobně zůstávám připraven a ochoten se na naší nové vizi podílet a třeba ji i realizovat. Ne snad proto, že bych něco očekával nebo že by mně to mělo živit (to dodávám v reakci na nedávno zveřejněný průzkum veřejného mínění proč lidí vstupují do politiky), ale spíše proto, že mě to baví, že je to takový pěkný koníček a způsob naplnění volného času. Stejně jako psaní těchto řádků (což už možná někteří čtenáři pochopili a agresivita zasloužilých kverulantů klesá) nebo komunikace s našimi členy i občany kolem sebe. Rád vás vidím, rád vidím vaše úsměvy, rád vidím, mění-li se věci k lepšímu a budu rád, když budu také osobně moci přispět k vaší spokojenosti a k tomu, aby se nám žilo co nejlépe.
A protože koníčky jsou často věcí celoživotní, věřím, že k tomu budu mít i v příštím roce dostatek příležitostí. Takže zase někdy na viděnou, na shledanou a na počtenou.
