Zjednodušeně: Řešil návrh zákona situaci seniorů, či začínajících rodin?

V případě přijetí zákona o sociálním bydlení by jeho dopad na sobě pocítili senioři s příjmem 13 000 Kč a výše. U těch by v konečném důsledku vedl ke snížení příjmu až o 2000 Kč (již bez nároku na příspěvek na bydlení, PnB). Na sociální byt jako takový by měli nárok pouze důchodci s příjmem pod 10 000 Kč. Znamenalo by to pro ně ovšem ztrátu sociálních vazeb, náklady na stěhování, případně zařízení bytu atd. To takové seniorské páry se společným příjmem 19 000 Kč a více by čelily snížení příjmu až o 2700 Kč (již bez PnB). Do sociálního bytu by se stěhovali pouze ti, jejichž společný příjem by nedosáhl 16 000 Kč. Opět by ale přišli o své dosavadní sociální vazby, museli by řešit náklady na stěhování a případně zařízení bytu atd.

Pomohl by zákon samoživitelkám a nízkopříjmovým rodinám s dětmi? Samoživitelce s příjmem 17 000 Kč a výše by se příjem snížil až o 3000 Kč (již bez PnB). Na sociální byt by si „sáhly“ pouze samoživitelky s příjmem pod 13 000 Kč. Sice by byly v levnějším bytě se stejným příjmem, ale opět by hrozila ztráta sociálních vazeb, náklady na stěhování a zařízení bytu apod. Nízkopříjmové rodiny s malými dětmi by se při příjmu 22 000 Kč a více musely „poprat“ s jeho snížením až o 3410 Kč (již bez PnB). Na sociální byt by pak měly nárok ty rodiny, jejichž společný příjem nedosahuje 17 000 Kč. Sice by byly v levnějším bytě se stejným příjmem, ale přišly by o dosavadní sociální vazby, nesly by náklady na stěhování, případně zařízení bytu, řešily by změny škol apod.

Pak se ptám, pomohl by tedy zákon o sociálním bydlení, v jeho navrhované podobě, těm, o které nám skutečně jde? (Pozn.: Výpočty vycházejí z dat z roku 2016).

Jan Bartošek
místopředseda Poslanecké sněmovny a KDU-ČSL