loni v říjnu schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky usnesení, ve kterém protestovala proti rozhodnutí výkonné rady UNESCO, v němž byla popírána historická vazba mezi židovským národem, tedy Izraelem, a Chrámovou horou v Jeruzalémě. Toto usnesení a jeho urgentnost mělo řadu důvodů. V prvé řadě šlo o přímou delegitimizaci státu, se kterým má Česká republika silné a historické přátelské vazby, v druhé pak o obecnou delegitimizaci celého západního kulturního okruhu, který odvozuje své základy mimo jiné právě od událostí na Chrámové hoře, událostí, které se staly dlouho před vznikem islámu. V neposlední řadě to pak je pokračující otevřená politizace organizace, která má za úkol primárně se starat o vzdělání, vědu a kulturu, tedy organizace, která by v době, kdy všelijací extremisté likvidují ve jménu islámu tu buddhistické, tu křesťanské, či jiné památky, měla mít jiné práce nad hlavu. Namísto toho věnuje svou pozornost a energii napadání jediného skutečně demokratického státu v regionu Blízkého východu, a tak nepřímo posilování jeho nepřátel, mimo jiné nepřátel, kteří mají na mušce i nás, tedy celý západní svět.
Uplynulo něco přes půl roku a UNESCO je tu s další novinkou. Výkonná rada UNESCO dne 2. května schválila rezoluci, která se opětovně týká Izraele a zpochybňuje jedno ze základních práv každého státu, tentokrát pod podivnou formulací, že Izrael nemá žádné právo na v uvozovkách Svaté město Jeruzalém mu jen tak z ničeho nic v uvozovkách odebralo hlavní město. Formulace je do té míry vágní, že si můžeme být jisti, že si ji všichni, kdo chtějí, vyloží právě takto. V této souvislosti nutno připomenout, že prakticky celý demokratický svět, ke kterému my se hlásíme, nezpochybňuje izraelskou suverenitu nad západní částí města, kde mimo jiné sídlí náš partnerský Knesset, kam pravidelně jezdíme na jednání. A opět nejde jen o otevřený útok na Izrael a jeho právo na existenci, ale i o flagrantní porušení mandátu organizace UNESCO. Pro úplnost nutno dodat, že v seznamu památek zaštítěných organizací, je zapsáno jeruzalémské Staré město a jeho zdi, tedy žádné neurčité Svaté město. UNESCO si tedy v tomto případě svévolně rozšířilo mandát na území, které nepatří do jeho agendy.
Rezoluce je do té míry sporná, že 11 států Evropské unie, opakuji, 11 států Evropské unie, které jsou zastoupené ve výkonné radě, nebylo ochotno jen tak přihlížet a dle navržené společné pozice se držet hlasování. Pět z nich - Německo, Nizozemí, Itálie, Velká Británie, Řecko a Litva - proto hlasovalo proti přijetí této rezoluce. Česká republika, která ve výkonném výboru UNESCO momentálně zastoupená není, v tomto případě by Poslanecká sněmovna neměla k tomuto vývoji mlčet nejen proto, že jde o další útok na Izrael. Můžeme si být prakticky jisti, že Izrael i tuto situaci zvládne a s hloupostí rozhodnutí výkonné rady se nakonec vyrovná, především však proto, že se tím posilují ty síly, které chtějí likvidovat celý náš svět a celý náš způsob života, navíc že se tím stále více odepisuje organizace, kterou stále více potřebujeme.
Předkládám proto návrh usnesení Poslanecké sněmovny, kterým Česká republika zaujme jednoznačný postoj k pokračující politizaci UNESCO a jeho útokům na Izrael, a to právě v roce, kdy si připomínáme 100 let od Balfourovy deklarace, 90 let od návštěvy Tomáše Garrigua Masaryka, první hlavy našeho státu, která navštívila v britském mandátu Palestina Jeruzalém, nebo 50 let od znovusjednocení Jeruzaléma. V podrobné rozpravě potom načtu návrh usnesení a chtěl bych poprosit, pane předsedající, zda je možné, aby po dohodě zpravodajem tohoto bodu byl pan poslanec Šrámek.
Tolik za mě úvod bodu. Děkuji.
