Pro spotřebitele
1. Můžete vyjmenovat firmy, které u nás produkují méně kvalitní potraviny?2. Kdy očekáváte, že učiní EU opatření, které by problém řešila?
3. Když něco kupuji u nás, musím k tomu mít vždy český návod a u potravin musí být uvedeno složení v češtině? A týká se to všeho? Třeba u nějakých spotřebičů, u hodinek a nebo třeba u složení krmiva pro psa se mi už několikrát stalo, že tam nebyl český návod nebo složení. A jestli je to protizákonné, na koho se mohu obrátit se stížností?
Langová
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Vážená paní Langová,
reaguji tímto na Vaše dotazy:
1. Je třeba si uvědomit, že existuje institut nabídky a poptávky. To neznamená, že ten, kdo poptává, je v tuzemsku spotřebitel; ten si to pouze myslí. Ten, kdo poptává, je nákupčí obchodního řetězce, a to je ten, kdo ve skutečnosti určuje, co bude český, slovenský, maďarský nebo jakýkoliv jiný spotřebitel kupovat. Vesměs se jedná o osobu, která sortimentu, který nakupuje, po věcné stránce vůbec nerozumí, ale má od šéfů jasné zadání, jakou marži má na výrobku dosáhnout, a tomu je vše podřízeno. Protože konečná cena má určité limity a vidíme z objemu prodejů v akci, že je obecně nastavena nesmyslně vysoko, je hlavní cestou, jak dosáhnout potřebné marže, a tudíž zisku pro akcionáře řetězce snižování nákupní ceny. Má-li potom dodavatel cenové požadavky řetězce splnit, a pokud je nesplní, je vesměs takzvaně „vylistován“, čili je s ním ukončeno obchodování a je nahrazen tím, kdo splní. Toto je motor, který pohání výrobu levných, nebo tzv. nekvalitních potravin v nových českých zemích. Každý výrobce vyrobí pouze to, co po něm obchod požaduje. Obchod požaduje v nových zemích nižší ceny a tudíž logicky i nižší kvalitu, což spolu přímo souvisí. Takže důvodem pro nižší kvalitu není nižší kupní síla obyvatel nebo rozdílné chuťové požadavky, ale vyšší zisky obchodních řetězců, resp. vyšší marže v porovnání se starými členskými zeměmi a rovněž nižší ochrana spotřebitelů. Takže jev je zcela obecný a nemá cenu jakkoliv firmy dělit.
2. Jako v jiných případech, viz zneužívání ekonomické síly obchodními řetězci, EK nejprve tvrdila, že problém neexistuje, pak jej připustila a dnes předseda EK J. C. Juncker říká, že taková praxe je zcela nepřijatelná a EK ji bude řešit. Dá se proto očekávat vývoj směrem k nějaké rámcové legislativě upravující tuto oblast, což je otázka řádově let. Patrně nejlepší by byla úprava značení tak, aby bylo na první pohled patrné, že výrobek je určen pro český, německý nebo jiný trh a má tudíž určitá chuťová specifika. Nelze ale připustit nižší kvalitu nebo podíly použitých složek.
3. Návod nebo složení musí být vždy v češtině. Pokud není, jedná se o porušení zákona a stížnosti řeší příslušné dozorové orgány nebo obecně Česká obchodní inspekce.
